"Teprve hodinu před svým závodem jsem se dozvěděla, že pojedu i dvojskif," prozradila.
Pozdní zpráva ji měla chránit před zbytečným stresem, ale o to horší to byl potom. "Snažila jsem se soustředit na skif, ale po startu jsem se dostala do takového transu, že jsem se nekoukala po ostatních a začátek jsem asi přepálila."
V polovině závodu vedla skoro o celou loď před ostatními. "Chtěla jsem jet úplně jinak. Začít pozvolna a po kilometru přidávat," přiznala Knapková. V polovině dvoukilometrové jízdy pochopila, že je všechno jinak, a tak se pokusila vedení udržet. "V tu chvíli jakoby mi někdo hodil kotvu. Ani jsem se nemohla hýbat."
Do Pekingu si 27letá skifařka jela pro medaili. Před čtyřmi lety skončila v Aténách čtvrtá, a pak se natrvalo usadila v absolutní světové špičce. "Kromě loňského mistrovství světa jsem byla čtyři roky pořád na druhém místě, na všech Světových pohárech i šampionátech. Páté místo je tedy neúspěch."
. Nemoc dvojskif už jednou zastavilaVelkým zklamáním skončila olympiáda i pro Gabrielu Vařechovou, která po ztrátě nemocná spolujezdkyně Antošové dojela s náhradnicí Knapkovou ve finále dvojskifu na posledním místě. "Hrozně mě to mrzí, ale ve sportu se podobným věcem nevyhnete," říkala smířlivě. Víc jí mrzelo, že Antošová neřešila zdravotní komplikace už dříve. "Zdravotní problémy měla už delší dobu, loni jsme kvůli tomu na mistrovství světa do 23 let musely v půlce závodu zastavit. Nikdo to neřešil, a teď se problémy objevily znovu. Bohužel na olympiádě." |
"Chvilku jsem se vyveslovala, napila jonťáku, vzala si energetický gel a šla jsem znovu na vodu. Moc času nebylo," popisovala.
A jak se před druhým startem cítila? "Jako po závodě," řekla tichým hlasem, jako by snad nechtěla, aby to vedle ní sedící spolujezdkyně Gabriela Vařeková slyšela.
Ty dvě dala dohromady nemoc Jitky Antošové. Kdyby dvojskif do finále nenastoupil, nebyl by vůbec klasifikován a české veslování by přišlo o cenné umístění v olympijské regatě.
Antošová chtěla jet i se zdravotními problémy, ale kamarádka Vařeková jí to rozmlouvala a vedení veslařského svazu to kvůli zdravotnímu riziku nakonec zatrhlo. A ukázalo na Knapkovou.
"Snažila jsem se, abych to Gabče moc nezkazila," přiznává skifařka, která dva velké závody v jediný den ještě nikdy nejela.
Do dvojskifu nasedala s úmyslem bojovat do posledních sil. Víc slíbit nemohla. "V půlce trati jsem už nemohla. Vůbec. Gabča se snažila, ale viděla jsem, že prostě nemůžu. Je mi líto, že jsem to holkám takhle...," nechá větu nedokončenou.
Finále skončilo tak, jak za dané situace muselo. Od startu do cíle jely české skifařky na posledním šestém místě a stejné číslo mají u svých jmen i ve výsledkové listině.
I když každému musí být jasné, že neúspěch nezavinila, dělala si Knapková výčitky. Mluvila pomalu, tiše, dlouze hledala odpovědi, přesto kolikrát nakonec řekla: "Teď jsem ráda, že žiju," nebo: "Jsem úplně mimo. Já jsem ráda, že jsem ráda."
Ve finálový den porazila jedinou soupeřku: se skifem dojela předposlední, na dvojskifu poslední. "I takový je někdy sport, s tím člověk musí počítat. Buď se to povede, nebo ne. Myslím si, že jsem nic nepodcenila, dala jsem do závodů všechno."
