Rusové na zimní olympiádě budou. Smí startovat pod neutrální vlajkou

Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí Mezinárodního olympijského výboru padlo. Jeho Výkonná rada v Lausanne v úterý odpoledne projednávala účast ruských sportovců na zimních olympijských hrách v jihokorejském Pchjongčchangu. A rozhodla následovně: Rusové, kteří vyhoví přísným antidopingovým pravidlům, na hry smí. Startovat budou pod neutrální vlajkou. Proti rozhodnutí se Rusové odvolají ke sportovní arbitráži CAS.

Žena mává ruskou vlajkou před olympijskými kruhy během zasedání Mezinárodního olympijského výboru v Lausanne. | foto: AP

Pouhých 66 dní předtím, než se v jihokorejském Pchjongčchangu rozhoří olympijský oheň, rozhodl Mezinárodní olympijský výbor o účasti ruských sportovců na hrách.

Těch se budou moct zúčastnit pouze sportovci, kteří splní náležitá kvalifikační kritéria a zároveň za sebou nebudou mít jakoukoliv dopingovou minulost.

To vše pod neutrální vlajkou.

Prezident Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach během zasedání v Lausanne

Nedočkají se tak národních barev a v případě jejich triumfu se nebude hrát ruská národní hymna. Označení budou jako „olympijští sportovci z Ruska“ (OAR). Suspendován byl také Ruský olympijský výbor, který dostal pokutu 15 milionů dolarů (náklady na vyšetřování).

„Je mi líto čistých sportovců, kteří nebudou moct startovat pod svou vlajkou. Ale zároveň nevidím důvod, proč by startovat vůbec neměli a neukázali, že jsou čistí ruští sportovci,“ prozradil na tiskové konferenci v Lausanne předseda Mezinárodního olympijského výboru Thomas Bach.

Rusko se tak stává prvním státem, který byl vyloučen z olympijských her kvůli dopingu. V minulosti se tak stalo pouze z politických důvodů. Proti vyloučení své výpravy z her se Rusové nicméně odvolají ke sportovní arbitráži CAS. Oznámil to šéf Ruského olympijského výboru Alexander Žukov.

Rusové ruší televizní přenosy z her v Pchjongčchangu a vyzývají k bojkotu

Členové Mezinárodního olympijského výboru strávili celé odpoledne studováním šestnáctiměsíčního vyšetřování, které vedl bývalý švýcarský prezident Samuel Schmid a Němec Denis Oswald.

Jejich tým se zabýval podezřením ze státního zapojení Ruské federace do dopingu během olympijských her v Soči 2014.

„A já nikdy v životě neviděl takovou manipulaci a podvádění v praxi. Je to bezprecedentní ničení sportu vůbec,“ řekl na následné tiskové konferenci Samuel Schmid.

Z olympijských her v Soči bylo kvůli manipulacím se vzorky vyřazeno 25 ruských sportovců, ti přišli o 11 medailí.

Putinův muž přes medaile, jenž nakazil ruský sport. Kdo je Vitalij Mutko?

I proto se před dnešním zasedáním spekulovalo o plošném vyloučení ruských sportovců z her. „Ale my doufáme, že vyhraje zdravý rozum,“ řekl ještě před zasedáním ruský vicepremiér a bývalý ministr sportu Vitalij Mutko.

Těžko říct, jestli byl s výsledkem spokojený.

K plošnému zákazu ruských sportovců na hrách nedošlo, zato Mutko dostal doživotní trest. Byl totiž vyšetřovateli označen za mozek celé dopingové operace a sám už nesmí na žádné olympijské hry.

Po vzoru atletů

Podobné rozhodnutí udělal Mezinárodní olympijský výbor už před rokem a půl.

V předvečer her v Rio de Janeiru byl MOV pod velkým tlakem – zda vyloučit kompletní ruský tým z her poté, co vyšla najevo zpráva nezávislého kanadského profesora práv Richarda McLarena.

Hokejisté na hrách budou

Kdyby ruští hokejisté nemohli startovat na hrách v Pchjongčchangu, mohla z turnaje být absolutní fraška. Nestane se tak, stejně jako hráči curlingu budou moct i oni na olympiádě v Jižní Koreji startovat - pod hlavičkou neutrálních sportovců.

Podle ní ze státem řízeného dopingu těžilo 1000 sportovců v 30 sportech mezi lety 2012 a 2015.

Tehdy MOV nenašlo odvahu. Nechalo na jednotlivých mezinárodních sportovních federacích, jestli nechají Rusy na hrách startovat.

Nyní zvolilo stejnou variantu jako Mezinárodní atletická federace IAAF před letošním mistrovstvím světa v Londýně. Start pod neutrální vlajkou se zprvu nelíbil prezidentovi Ruské federace Vladimiru Putinovi. Ten pohrozil, že v takovém případě žádný Rus na olympiádu neodjede.

V pondělí ale jeho slova popřel mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Ne, o tom neuvažujeme. Stavíme se proti porušování práv našich sportovců, ale stejně tak ctíme olympijské ideje,“ prozradil agentuře TASS.

S největší pravděpodobností tak ruští sportovci na hrách v Pchjongčchangu budou.

Jen ne v barvách, na jaké jsou zvyklí.

Jak se vyvíjela dopingová aféra

3. listopadu 2014 - Německá televize ARD obvinila ve svém dokumentu Rusko ze systematického dopingu, korupce a vydírání. Autoři upozornili i na následné zakrývání pozitivních testů a neochotu jejich vyšetřování ze strany funkcionářů.

Prosinec 2014 - V souvislosti s obviněním z dopingu odstoupil šéf Ruské atletické federace Valentin Balachničev z funkce pokladníka mezinárodní federace IAAF. Funkcí v IAAF se vzdali i šéf lékařského a antidopingového oddělení atletické federace Gabriel Dollé a marketingový poradce Papa Massata Diack, syn tehdejšího šéfa federace Laminea Diacka. Do čela tříčlenné komise, která se měla zabývat dopingem v Rusku, byl jmenován bývalý šéf Světové antidopingové agentury WADA Richard Pound. WADA si v rámci vyšetřování odvezla z Moskvy přes 3000 vzorků.

Únor 2015 - Předseda Ruské atletické federace Valentin Balachničev kvůli sérii dopingových skandálů po téměř čtvrt století ve funkci rezignoval.

Listopad 2015 - Francouzské úřady zahájily vyšetřování bývalého šéfa IAAF Laminea Diacka v souvislosti s korupcí a praním špinavých peněz. WADA odebrala kvůli podezření ze systematického dopingu ruských atletů akreditaci moskevské laboratoři. Mezinárodní olympijský výbor pozastavil čestné členství bývalému šéfovi IAAF Diackovi a vyzval federaci, aby začala disciplinární řízení s ruskými atlety obviněnými z dopingu.

13. listopadu 2015 - IAAF na návrh WADA pozastavila členství ruskému svazu, což znamenalo zákaz startu v mezinárodních soutěžích. O několik dnů později ustavila IAAF nezávislý inspekční tým, který má dohlížet na reformy v ruské atletice. WADA následně suspendovala ruskou antidopingovou agenturu RUSADA, jejíž fungování označila za nevyhovující.

Červen 2016 - WADA zveřejnila, že za půl roku byli ruští sportovci ve více než 50 případech přistiženi při dopingu, ještě víc se jich kontrolám vyhnulo. S tím jim měla pomáhat i ruská tajná služba a další státní složky.

21. června 2016 - MOV uvedl, že respektuje rozhodnutí IAAF o potrestání ruských atletů.

25. června 2016 - Ruští atleti se proti rozhodnutí IAAF hromadně odvolali k mezinárodní arbitráži CAS.

21. července 2016 - CAS zamítl odvolání ruských atletů proti trestu od IAAF.

24. července 2016 - MOV nevyloučil Rusko z OH v Riu de Janeiro. Rozhodnutí o účasti sportovců na olympiádě ponechal na federacích jednotlivých sportů. Rusové nesměli nominovat žádného sportovce, který v minulosti dostal trest za doping. Z původní ruské nominace vypadlo kvůli dopingovému skandálu celkem 116 olympioniků, někteří však později uspěli s odvoláním k CAS.

7. srpna 2016 - Mezinárodní paralympijský výbor (IPC) vyloučil kvůli státem organizovanému dopingu celou ruskou výpravu z paralympijských her v Riu de Janeiro.

24. října 2016 - Náměstek ministra sportu Jurij Nagornych, jedna z hlavních postav obřího dopingového skandálu, byl propuštěn. Již dříve ve funkci ministra sportu skončil Vitalij Mutko, ten však byl povýšen do funkce místopředsedy vlády pro sport, turistiku a výchovu mládeže.

3. listopadu 2016 - Ruský parlament schválil zákon, který zavádí nové tresty za doping včetně vězení pro trenéry a sportovní funkcionáře navádějící sportovce k užívání zakázaných preparátů. Zavedení moderního antidopingového systému později schválil i ruský prezident Vladimir Putin, který nicméně dopingový skandál odmítl s tím, že jej považuje za součást protiruské kampaně.

7. prosince 2016 - MOV prodloužil předběžná opatření vůči Rusku.

9. prosince 2016 - WADA zveřejnila druhou část zprávy o dopingových praktikách v Rusku. Vyplývá z ní, že mezi roky 2011 a 2015 profitovalo ze systematického dopingu více než tisíc ruských sportovců. MOV v reakci na to oznámil, že nechá znovu otestovat všechny ruské vzorky z OH v Londýně i v Soči. Zpětné testování vzorků zatím vedlo k diskvalifikaci 27 ruských sportovců z her v Pekingu 2008 a Londýně 2012.

13. prosince 2016 - Kvůli rozsáhlému dopingovému skandálu v ruském sportu přišlo Soči o pořadatelství únorového mistrovství světa v jízdě na bobech a skeletonu. Později potkal stejný osud i Světový pohár a juniorský světový šampionát v biatlonu, SP v rychlobruslení i finále SP v běhu na lyžích.

23. prosince 2016 - MOV zahájil disciplinární řízení s 28 ruskými sportovci, kteří jsou podezřelí z manipulace se vzorky na OH v Soči.

28. prosince 2016 - Rusko poprvé přiznalo, že v zemi existoval státem řízený dopingový program. Uvedla to ředitelka národní antidopingové agentury Anna Anceliovičová.

1. listopadu 2017 - MOV kvůli dopingové kauze v Soči potrestal doživotním zákazem startů na OH běžce na lyžích Alexandra Legkova a Jevgenije Bělova a zároveň diskvalifikoval oba závodníky ze všech olympijských soutěží. Legkov vyhrál závod na 50 km a pomohl ruské štafetě ke stříbru. Oba se stali prvními ruskými sportovci, kteří byli od MOV kvůli dopingu a manipulaci se vzorky na hrách v Soči potrestáni.

16. listopadu 2017 - WADA rozhodla, že ruské antidopingové agentuře (RUSADA) zatím nevrátí akreditaci pro provádění testů.

27. listopadu 2017 - Po diskvalifikaci dvou ruských biatlonistek kvůli dopingu připadl bronz ze štafety na OH v Soči českému kvartetu.

1. prosince 2017 - MOV kvůli dopingu na OH v Soči diskvalifikoval další ruské sportovce, celkem jich kvůli systematickému a státem řízenému dopingu a manipulaci se vzorky potrestal 25.

(ČTK)