Ani "ryzí idealismus" nemá jednoznačně daný směr. Ideí je mnoho, záleží na tom, které člověk v daný moment přisoudí nejvyšší význam. Alias co je důležitější - boj proti dopingu, nebo nepoškození individuálních nedopujících atletů? (Tyto hodnoty samozřejmě nejsou neslučitelné, mnoho zúčastněných je však proti sobě staví, nebo tu druhou zcela ignorují).
Chápu argumenty o státem zaštítěném dopingu. Stát ale není jenom ta konkrétní antidopingová agentura + její napojení na vládní špičky. Stát je i zbytek populace, která s dopingovou problematikou nemá nic společného. Toto je dle mého názoru třeba rozlišovat. Jelikož nastal problém, nechť jsou potrestáni konkrétní viníci, ať klidně trvá suspendování ruské antidopingové komise do zlepšení situace.
Pokud ale existuje jeden jediný čistý ruský sportovec (v rámci idealismu prosím připusťme, že existovat může), který si sám dá práci, aby prokázal vlastní čistotu, vidím jako zradu ideálů o spravedlnosti, pokud mu není umožněný start pod vlastní vlajkou. Resp. to vidím přinejlepším jako snahu o opravný prostředek na nesprávném místě.
Sebrání vlajky a hymny je podle mě čistě mocenská hra. Mnoho Čechů s ní asi bude souhlasit, protože se jim při slově "Rus" dělá rudo před očima. Pak už ale pro vlastní zaujatost s ryze idealistickým bojem proti dopingu nemají nic společného.
