Doporučujeme

TŘETÍ. Eva Samková slaví s českou vlajkou bronzovou olympijskou medaili ze...

TŘETÍ. Eva Samková slaví s českou vlajkou bronzovou olympijskou medaili ze snowboardcrossu. (16. února 2018) | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Bronzová Samková: Pořád mě to baví! Končit rozhodně nehodlám

  • 0
Bokwang (Od našeho zpravodaje) - Srovnávat hodnotu těch medailí je podobné jako rozlišovat mezi vlastními dětmi. Obě jsou ukovány z dřiny a lakovány nutnosti podat maximální výkon v pravý čas. Že je ta ze Soči 2014 zlatá a letošní z Pchjongčchangu bronzová?

Eva Samková, ona báječná snowboardová holka s nakresleným knírkem pod nosem, to hned vysvětlí.

„Když se mi závody před čtyřmi lety povedly, byla jsem nejlepší. A teď? I když se mi vede hodně, pořád to není úplně ložený. Tak moc je to teď vyrovnaný,“ říká o rostoucí konkurenci ve snowboardkrosu.

Ale? „Ale to je na tom zároveň i krásný!“

Uspět na dvou navazujících olympiádách, to je značka absolutní kvality. Mezi muži to v disciplíně Samkové dokázal Pierre Vaultier, ten dokonce po čtyřech letech získal znovu zlato.

„Ale to je Federer našeho sportu,“ říká Jakub Flejšar, jeden z koučů české medailistky. „Evce k Federerovi chybí už jen krůček. Myslím, že na další olympiádě to zase bude jinak. Vyrůstá z ní paní jezdkyně - Frantíkovi se vyrovná a bude ještě lepší.“

Což nemusí být pouze kamarádské přání.

Takových je málo

Samkové je 24 let. Už žádná rozjuchaná holka, její nejdůležitější schopnost je skrytá pod helmou. „Je fakt silná. Ví, co má v jakou chvíli udělat. Dokáže skvěle ovládat to, čemu se v dané chvíli věnuje,“ říká její manažer a bývalý skikrosař Tomáš Kraus. „A takových lidí je málo.“

Česká snowboardcrossařka Eva Samková při kvalifikační jízdě na zimních...

Leckdo by se z těch ran sesypal. Z opakujících se zranění rameno, přičemž to poslední přišlo v prosinci. A tím spíš z toho, že její táta před měsícem po rocích boje podlehl rakovině.

„Bylo to brutální. Tlak cítila ze všech stran,“ říká její další kouč Marek Jelínek.

Ale ona se našla v tom, když sviští klopenými zatáčkami a lítá na snowboardu tak, že to ze snímků vypadá pomalu jako akrobatická show. „Evka to nedělala čistě jenom kvůli medaili. Ten sport je fakt fajn. Když se daří a člověk není zraněný, jezdit na takové trati je prostě zábavné,“ soudí Jelínek.

Když byla Samková v minulé olympijské sezoně (nejen v Soči) jasně nejlepší, soupeřky ji začaly kopírovat. Vyrostly další rivalky, navíc se připravují v lepších podmínkách. „Už po Soči nám slibovali strašně moc podpory, ale nebyla taková, jakou jsme si představovali. Doufejme, že to bude lepší. Myslím, že Martina Sáblíková se před Turínem měla na rybníku mnohem líp, než se máme my v Čechách na kopcích,“ srovnává Jelínek. „Já vždycky říkám: Je to, jako kdyby biatlonisté museli běhat na běhátku a stříleli na růže na pouti.“

Motivace? V pohodě

Ale už z toho, že zvládli čtyřletou epizodu od Ruska k Jižní Koreji, vyplývá: putování přes překážky ke hvězdám je možné.

Aspoň u Evy Samkové ano.

Překonala toho spoustu. Má „splněno“ a zvlášť vzhledem ke krutým životním peripetiím to příště může být jen lepší, zůstane-li zdravá. „Já asi vždycky čekám zlato, protože Evka je nejlepší,“ říkal Flejšar. „Ale teď cítím klid. A strašně mě těší, že konečně máme volno.“

Bronzový úspěch

Evy Samkové

Jelínek totiž přiznával, že olympijský (ne)úspěch rozhoduje v menších sportech o (ne)bytí. I když mu minulé čtyři roky dávaly konstantní lekce ze skepticismu, třeba to bude lepší. A hlavně: „S motivací nebude problém. Máme tam spoustu mladých a dětí, snowboardkros se nám daří rozvíjet.“

Samková je jeho jasnou tváří; tak jako třeba Martina Sáblíková představila Česku rychlobruslení. Ne že by snad Samková okamžitě po bronzové radosti vyhlížela Peking 2022, ale jasno má: „Lepší teď bude pár dní na olympiádu nemyslet, zároveň však nejsem tak stará. Baví mě to a myslím si, že bavit i bude. Klidně jo. Navíc se mi zdá, že na třech olympiádách byl skoro každej!“

V tom momentu se, jako takřka vždycky, pouští na pomezí ironie a sebeironie. Je zábavné si s ní povídat, je zábavné ji sledovat na trati. Zároveň moc dobře ví o své důležité roli ambasadorky.

„Doufám, že lidi viděli, že je to hezký a zábavný sport,“ pronesla po finále, které snowboardkros zase aspoň na pár dní vytáhlo do popředí fanouškovského zájmu.

Ramena? Lepší už to nebude

Těžko soudit, zda by druhou medaili získala, aniž by její tým po Soči zůstal kompletní. Umělecky založený Flejšar rád utíká k sochařině, přesto u Samkové setrval. „Protože pak vždycky stejně jede na hory a líbí se mu tam s námi,“ culí se ona. Metodickou řeholi odvádí Jelínek, celý seznam by byl delší.

„My jsme jako rodina. Nemůžeme se nemít rádi - a taky se rádi máme. Společně trpíme a společně se radujeme,“ vystihl to Flejšar.

V CÍLI. Česká snowboardcrossařka Eva Samková v cíli olympijské finálové jízdy....
JEŠTĚ BEZ MEDAILÍ. Eva Samková (vpravo) získala ve snowboardcrossu na hrách v...
MEDAILE. Snowboardcrossařka Eva Samková obdržela bronzovou medaili ze zimních...

Nejméně stálou „součástí projektu“ tak jsou aktuálně ramena závodnice. „Jo, jsou špatný. Asi nejspíš to tak bude pořád, ale jsem zvyklá,“ říká Samková svérázně. „Starty už nikdy vyhrávat nebude. Takovou práci, aby měla nejsilnější ruce ze všech, neudělá. To už prostě nejde,“ souhlasí Jelínek.

Teď ji proto dost možná čekají operace obou ramen; po olympijském juchání v tomhle směru může přijít střízlivější jaro.

„Uvidíme, musím to prokonzultovat s Pavlem Kolářem,“ říká Samková. A profesor neprofesor, kapacita nekapacita, hned ze sebe sype: „Byl tady s námi na startu. To je takovej týpek, já ho mám tak ráda… Je skvělej. On se vždycky jen tak potutelně usmívá a nic neříká, ale přinese tam dobrou náladu.“

Totéž by se dalo říci o ní.

O sportovkyni-úkazu.

Zábavné a přátelské respondentce. Nositelce dobré nálady.

Bez níž si snowboardkros v Česku lze těžko představit. Tím spíš by se hodilo, pokud by do olympijského ledového ringu vyjela i potřetí.


Olympijské hry Paříž 2024

Letní olympijské hry v roce 2024 se uskuteční v Paříži od pátku 2. srpna do neděle 18. srpna 2024. Francouzská metropole už OH hostila v letech 1900 a 1924. Poprvé se zde bude soutěžit o olympijské medaile v breakdance, naopak z programu byly vyřazeny karate, baseball a softbal.