Obě jezdí na snowboardu a oběma to jde skvěle. Na olympiádě i po ní.
Ester LedeckáNa olympiádě v Pchjongčchangu vyhrála Ledecká paralelní obří slalom a z Koreje si odvezla dvě zlaté medaile, jelikož se předtím výhrou v lyžařském superobřím slalomu postarala o jedno z největších překvapení her. Jako první žena tak zvítězila na jedné zimní olympiádě ve dvou různých sportech. |
Dvojitá šampionka z Pchjongčchangu Ledecká si týden po konci her pojistila na Světovém poháru v Kayseri malý glóbus za paralelní obří slalom (již podruhé v kariéře). Eva Samková zase v La Molině pokořila všechny konkurentky - snowboardkrosařky.
„Super, že to takhle pokračuje i po olympošce,“ pronesla rozšafně. „Skvělý výsledek. I přes Evčin handicap bolavých ramen a menší síly,“ ocenil její kouč Marek Jelínek.
V zimních sportech má nyní Česko jen málo konzistentnějších zástupců. Rychlobruslařská královna Martina Sáblíková a nově i sprinterka Karolína Erbanová, biatlonisté... A tím seznam kromě dvou dam na „prkně“ končí; nikoli náhodou jde rovněž o seznam medailistek z posledních zimních her (ze sedmi kovů přinesli muži jediný, díky biatlonistovi Michalu Krčmářovi).
Ledecká se Samkovou se vymykají tím, jak dominantní dokážou být.
Začněme tou, jež vybojovala zlato, dokonce dvakrát. O lyžařském zázraku ze super-G pomalu vznikají sportovní báje a pověsti, ale tím spíš se s odstupem času potvrzuje také cennost snowboardového triumfu Ledecké.
Na lyžích mohla jen překvapit. Na „prkně“ od ní všichni čekali zlato - a ona ho suverénně získala. Vida, v tureckém Kayseri byla ve své disciplíně nyní „až“ druhá. I kvůli těžkým podmínkám, i kvůli nespokojenosti s výkony: „Udělala jsem spoustu chyb.“
Ledecká miluje sbírání výher takřka nadevše, ale nedostatky v běžném závodě Světového poháru pochopitelně nebolí tolik, jako kdyby se přihodily vden, kdy vrcholí čtyřleté snažení.
Když byla vládkyní paralelního obřího slalomu, okolí ji uznávalo. Nyní chvílemi až šílí. „Popularity je docela dost,“ přiznala v Kayseri, že fotografie a podpisy aktuálně rozdává úměrně tomu, co dokázala v Jižní Koreji. „Emoce jsou docela rozvířené. Ale podle mě boom brzo opadne.“
Toť otázka! Ledecká si po malém glóbu za disciplínu může v sobotu ve švýcarském Scuolu pojistit i ten velký za celou sezonu. Euforie z Pchjongčchangu je neopakovatelná, ale ona svou výkonností přitahuje další. Ze Scuolu ostatně zamíří do Aare na finále Světového poháru lyžařek (od 12. března). A jen pro připomenutí: 23. března oslaví teprve 23. narozeniny.
Prostor k rozšiřování sbírky trofejí se u ní zdá téměř neomezený.
To Evu Samkovou může čekat méně juchavé období - jak připomněl Jelínek, její rozbitá ramena ji stále limitují.
Už v den, kdy ve Phoenix Snow Parku na Korejském poloostrově sršela radostí z olympijského bronzu, domlouvala s profesorem Pavlem Kolářem další postup a nevylučovala operace obou.
Masivní „placka“ ale i tak pro dobrou duši z Vrchlabí značila, že končí období stresu a smutku. Zranění bolela, smrt otce drásala. Do toho tlak na další medaili, ideálně na opakování zlatého Soči. Tíha očekávání - i praktických záležitostí.
Eva SamkováZlatá medailistka ze ZOH 2014 v Soči. Na ZOH 2018 získala ve snowboardkrosu bronzovou medaili. |
„Všichni znáte náš sport a podmínky: pro nás jsou tyhle akce otázkou bytí a nebytí,“ říkal Jelínek.
Samková to zvládla. A potvrdila, že nešlo o ojedinělou jízdu. Před hrami vyhrála SP v Erzurumu, na východ odletěla pro bronz, nyní slaví v La Molině. Pokračovat bude do Moskvy na další Světový pohár: povzbuzena vědomím, že s takovými výkony může ve špičce jezdit dál - a dlouho.
O Ledecké pochopitelně platí totéž. Dvě olympioničky zkrátka nehodlají slevovat z tempa.
