Podle mě je sexuální obtěžování stejně odporný produkt západního přebytku a blahobytu jako např. politická korektnost. Oběť obtěžování slouží jako dojná kráva pro právníka, který pro ni obvykle vymáhá finanční "odškodnění", na jehož výši závisí tučnost jeho palmáre. Amerika odškodné miluje: je to sport snadno dostupný každému, kdo umí vzít příležitost za pačesy: jako třeba ta dáma, která vysoudila dva milióny dolarů od McDonaldas za to, že na kelímku s kávou nestálo varování, že by mohla být horká, čímž došlo k tomu, že poté, co se dáma pobryndala, utrpěla psychický šok.
V dobách, kdy se už v USA začaly množit mediálně vděčné příběhy a případy, jsme ještě v celé Evropě řešili sexuální obtěžování klasickými a po staletí osvědčenými metodami: "nech toho", "co si to dovoluješ?", "dej ty pracky pryč", "nezajímá mě to", "neobtěžuj", "v žádném případě" a tak podobně. Krajní situace, kdy se pachatel nenechal přiměřeným způsobem odpudit, mohla pořešit policie jako omezování osobní svobody nebo výtržnictví.
Aktuální epidemie MeeToo je komická i děsivá zároveň. Komická proto, že se najednou davově vytahují desítky let staré historky, jejichž hlavní hodnotou je pochlubit se, že i mně se stala příhoda, a děsivá proto, že mohou mít, a často možná i mají velmi nepříjemný dopad na osočované dotěravce a loudily, kteří možná dávno zapomněli, že vůbec kdy něco spáchali.
Jako Anthony Rapp versus Kevin Spacey. Před 32 lety se 14letý Rapp na párty ve Spaceově bytě mezi dospělými nudil, a tak opustil společnost, a zbytek večera strávil ve Spaceyho ložnici sledováním televize. Tam ho taky opilý Spacey našel o půlnoci, když už všichni hosté odešli. Vystartoval na něj nespíš proto, že v něm odhadl homosexuála (v čemž se nemýlil). Rapp ovšem tehdy ještě nebyl připraven na coming out, a tak se mu vyvlékl a vyběhl z ložnice. O pár minut později ho Spacey spořádaně a v klidu vyprovodil ze dveří bytu. - Teď mu prý kvůli takové pitomosti šílení Američané nedají jakousi cenu za celoživotní práci.
