Olympijský stadion v Berlíně, jenž hostil hry v roce 1936, je stále dominantou města. V létě 2024 mohl zažít repete.
Jenže němečtí funkcionáři řekli ne.
Ani proslulé Coliseum v Los Angeles, kde defilovali olympionici v letech 1932 i 1984 a které mezitím získalo status národní památky, je do třetice nepřivítá.
V lednu vybíral Olympijský výbor USA ze čtyř uchazečů o letní hry v roce 2024 toho pravého. A města Los Angeles, San Francisco i Washington byla poražena novicem mezi kandidáty - Bostonem.
Tomu se však nyní jeho vlastní pevnost hroutí zevnitř.
Bostonu totiž vytrvale klesá podpora lidu. Při lednovém výzkumu se tu proti pořádání her vyslovilo 33 procent obyvatel, v únoru už to bylo 46 procent a v březnu 52.
Nově založená společnost „No Boston Olympics“ dál chrlí klasickou argumentaci: Rozpočet her bude narůstat, zvýší nám daně, rozkopou město - a benefity z olympiády veškeré žádné.
Boj o olympijské hry 2024Oficiální kandidatura Itálie - Řím Čekají na podporu vlády Francie - Paříž Uvažují o kandidatuře, ale veřejně ji dosud nevyhlásili Katar - Dauhá Itinerář voleb Do 15. 9. 2015: podání přihlášek. Duben 2016: komise MOV zúží počet kandidujících měst. Léto 2017: volby hostitele her na zasedání MOV v Limě v Peru. |
List Wall Street Journal mezitím zjistil, že funkcionáři Olympijského výboru USA údajně tajně oslovili představitele Los Angeles a San Franciska, zda by byli ochotni obnovit kandidaturu, jestliže podpora Bostonu klesne pod kritickou mez. Hovoří se rovněž o referendu v celém státu Massachusetts.
V Německu se dokonce stala podpora obyvatelstva rozdílovým kritériem při interním souboji o olympiádu mezi Hamburkem a Berlínem.
Obě města předložila srovnatelné projekty, s rozpočtem her okolo 6 miliard dolarů. Jenže v Hamburku je podpořilo 64 procent obyvatel, zatímco v Berlíně jen 55.
Výkonný výbor Německého olympijského výboru pak Berlín vyřadil a následné volby již byly jednomyslné: 410 delegátů hlasovalo pro Hamburk.
„Chceme být vzorem pro budoucí hry. Což znamená méně gigantismu,“ vyhlásil vzápětí Alfons Hörmann, první muž olympijského výboru země, jejíž Mnichov se naopak se zrodem tohoto gigantismu v roce 1972 spojuje.
Francie měla od počátku na pořádání olympiády 2024 jediného kandidáta. Přesto i Paříž sváděla tuhou bitvu - s radními města. Zprvu odmítavý postoj primátorky Anny Hidalgové se povedlo změnit a minulý týden slavnostně sdělila: „Jsme připraveni na olympijské dobrodružství.“ Dobrozdání ještě musí přidat vláda.
Metropole nad Seinou, chlubící se 73procentní podporou obyvatel, platila už při volbách dějiště pro rok 2012 za největšího favorita, ale zaskočil ji tehdy Londýn. A kdy jindy vrátit hry do Paříže než přesně sto let poté, co se zde konaly naposledy?
S tímto tvrzením pochopitelně nesouhlasí další silný sok, Řím. Zatímco z předchozího boje o hry v roce 2020 se z finančních důvodů stáhl, nyní premiér Matteo Renzi říká: „Nekandidujeme proto, abychom se zúčastnili, ale abychom vyhráli.“
V čele italských šiků táhne coby šéf kandidatury Luca di Montezomolo, bývalý první muž firmy Ferrari a manažer fotbalového mistrovství světa 1990.
Též Boston má v čele své kandidatury silnou osobnost. Mitt Romney řídil zimní olympiádu v Salt Lake City 2002 a později coby prezidentský kandidát usiloval o Bílý dům. Zatím však ani jeho řečnické schopnosti na obyvatele města nezapůsobily.
Kandidátů na olympijské dobrodružství v roce 2024 bude nejspíš víc, zájem projevily neoficiálně i Dauhá, Baku, Istanbul, Budapešť, Petrohrad, Nairobi, Casablanca, Dillí či společná kandidatura Malajsie a Thajska. Kdo z nich skutečně podá přihlášku, ukážou nejbližší měsíce.
Přesto se očekává finální souboj v režii velmocí: USA, Německa, Francie a Itálie. Byť na překvapení není ani olympijská historie skoupá.
