V rychlopalné pistoli byl po prvním dnu čtvrtý, dlouho vedl svou páteční kvalifikační skupinu, jenže po poslední položce zaznělo: Rozstřel! Jediná rána dělila pistoláře Podhráského od finále, přímý souboj s německým soupeřem (na zmíněných 5 ran za 4 vteřiny) se mu nepovedl. Skončil tak sedmý.
Tím nejhorším možným způsobem kousíček za boji o medaile. "Převažuje ve mně obrovské zklamání," líčil vystudovaný medik Podhráský, který si uvědomoval, jak blízko bylo k případnému úspěchu. "Olympiáda je pro střelce vrchol, na nějž se připravujeme čtyři roky. Mezitím získáváte důvěru a jezdíte po závodech, což ale není nic, čím byste se proslavili.
O to víc mě mrzí, že jsem se tak těsně nedostal do finále." Sám přiznává, že jeho budoucností je medicína, již vystudoval díky úsilí dělenému mezi skripta a střelnici a zároveň díky toleranci kantorů i trenérů. "Střelba se při takovém studiu stíhá horko těžko, ale vycházeli mi vstříc," líčí Podhráský, v budoucnu možná chirurg. "Tam se jistá ruka hodí."
Studia dokončil před rokem, od té doby se vrhl na jazyky. A gradoval olympijskou přípravu. "Je cítit, že se od nás střelců něco chce," souhlasí s medailovými očekáváními. "Tlak tam je, ale všichni jsme zkušení a snažíme se tomu nepropadat. Ono to totiž nevypadá: sice nám tu chybějí medaile, ale ne že by se nedařilo vůbec - máme hodně finálových účastí. Jenže Peking nasadil laťku opravdu vysoko," souhlasí Podhráský.
Střelecké čekání by mohla změnit Kateřina Emmons, ona "nasazovatelka laťky" z her v Číně, kde brala zlato a stříbro. "V tréninku mi to šlo," říkala Emmons den před závodem v malorážce.
V Pekingu před touto disciplínou zažívala zlatý zájem všech, což je nyní po úvodním čtvrtém místě jiné. "Je klid. Ale těžko říct, zda je to dobře, nebo špatně," přemítá střelkyně. Po ní přijde na řadu od neděle další šampion Kostelecký.
