Letos se vynořila z nicoty v pětadvaceti letech. „Jsem velkým překvapením pro svět,“ tvrdí Běloruska.
Je také první olympijskou šampionkou od roku 1980, která nepochází ze Spojených států a nemá černou barvu kůže. Na posledních metrech se vytáhla před dlouho vedoucí Američanku Lauryn Williamsovou, ve finiši ji zdolala.
Dlouho však musíte hledat v loňských světových tabulkách, než ji najdete. Až na 113. místě v běhu na 100 metrů, s časem 11,45.
Těžko pochopit, že o dvanáct měsíců později vyhrála nejprve Zlatou ligu v Římě a pak i olympijský primát.
Národní rekord vylepšila v Aténách na 10,92. Média takovému průlomu nevěří.
V tomto duchu se nese tisková konference. „Změnili jsme letos řadu věcí,“ říká Julia Něstěrenková. „Jinak jsem trénovala, celý rok myslela na olympiádu. To mi pomohlo.“
Jen fráze. Co konkrétně změnila? „Vzpírám činky. Další detaily neprozradím. Ale mrzí mě, že tu není Thanouová.
Chtěla jsem ji porazit.“ Stříbrná Williamsová zase touží po odvetě s Něstěrenkovou. „Chci revanš v Aténách,“ vyzývá.
Ale kdo ví. Jak se Běloruska rychle vynořila, může se zase ztratit.
Královny sprintu jsou poslední dobou prokleté. Z dopingu usvědčili vítězku mistrovství světa Whiteovou i její nástupkyni Edwardsovou.
 Sprinterka Julia Něstěrenková zahalená do běloruské vlajky během oslav zlata v běhu na 100 metrů. |
