Čtyřiadvacetiletá kajakářka jela premiérový závod jako zkušená závodnice. Rychlým startem si vybudovala dobrou pozici, a pak si svůj cíl ohlídala. "Věděla jsem, že s přehledem postupuji, tak jsem si nechávala zbytky sil na semifinálové jízdy."
Do vratkého kajaku poprvé přesedla vloni a s novým sportem se pořád ještě seznamuje.
Zatím neměla příležitost porovnat si výkonnost se soupeřkami, skoro je nezná. "V tom mi dnešek moc nepomohl, z jedné rozjížďky se nedá skoro nic poznat," řekla po olympijském křtu. "Vedle mě jela jedna z velkých adeptek na medaili Italka Idemová, a mezi námi byl rozdíl poměrně jednoznačný," uvedla aspoň jedno konkrétní poznání.
Soupeřky prý zase nemají ponětí o tom, jakých úspěchů v příbuzném vodáckém sportu dosáhla Strnadová. "Myslím, že jsem pro ně cizí nová závodnice, určitě se mě nebojí," usměje se.
Je jiná než většina kajakářek, které závodí na rovných vodách. Neohromuje obrovskými svaly, naopak se 162 centimetry a 56 kilogramy se na molu po dojezdu mezi ostatními spíš ztrácí. "Ale nejsem nejmenší. Je tady ještě Argentinka, a ta je ještě menší a snad i pomalejší," brání se. Sama však ví, že malá postava není žádnou výhodou. "Mám kratší ruce, a tak je i záběr kratší."
Ze sjezdu, kde už Strnadová dosáhla na všechny pocty, jaké se jen dají získat, si však přinesla i přednosti. "Obzvlášť ve větru, jaký tady dneska foukal, mohu uplatnit cit pro jízdu ve vlnách."
Na hladkou vodu přešla za novou motivací. "Na řekách to je určitě zábavnější, ale já už jsem tam dosáhla všeho. A když si mám vybrat, jestli dřít na čtvrtý titul mistryně světa, nebo na boj o olympijské finále, tak dám přednost nové výzvě. Vidím před sebou závodnice, na které se mohu dotahovat, a to mě motivuje."
Cíl, který si dala před rokem, už Michaela Strnadová splnila. "Chtěla jsem se dostat na olympiádu, a to se povedlo," konstatovala. "Teď samozřejmě chci dojít co nejdál a kvalifikovat se do finále."
Dnešní podmínky vyznavačce dvou kajakářských řemesel vyhovovaly. Foukal vítr, dělaly se vlny, a v těch se Míša vyzná. "Vlny mi oproti jiným závodnicím nevadí. Trošku víc to tahá za ruce, ale jinak to jde."
Docela by jí vyhovovalo, kdyby bylo stejně i v semifinále. "Ale není to tak důležité. Jediné, co by mi vadilo, by byl silný protivítr. Jsem lehká, a proti větru to je velká nevýhoda."
O svůj finálový sen pojede Michaela Strnadová ve čtvrtek dopoledne. "Budu se snažit jet co nejlíp, ale čekám hrozně těžký závod, protože do finále postupují jenom tři. Já pro to udělám maximum."