Jak byste reagovali, kdyby vám najednou zavolal váš přítel s tím, se právě potápí a sleduje rybky dvacet metrů pod hladinou? Asi byste ho s takovými vtípky poslali do hloubek mnohem větších, že? Jestli se vám však něco takového stane za rok, možná byste si už měli svou strohost rozmyslet. On totiž GSM telefon pro volání pod hladinou skutečně existuje. O jeho vývoj se zasloužil francouzký operátor France Télécom, a to i přes všechny ty uštěpačné poznámky typu: „A k čemu to, sakra, bude dobré?“
Jak jsme se již v několika článcích o voděvzdorných pouzdrech zmínili, signál GSM se nešíří hlouběji než maximálně metr pod vodní hladinu, přičemž již po několika desítkách centimetrů je v podstatě nepoužitelně slabý. Právě proto má první podvodní mobilní telefon anténu (a vůbec celou přijímací a vysílací část) umístěnou v malé bóji plovoucí na hladině. Ta je kabelem spojena se zbytkem telefonu, který má u sebe potápěč (nebo ryba, která se potřebuje spojit se svým právníkem kvůli nepovolenému výlovu).
Tento podivný přístroj má ovšem s klasickým mobilem společné jen velmi málo. Kromě klávesnice a diody informující o příchozím hovoru je zbytek přístroje napojen na speciální náustek, který jinak pochopitelně především přivádí vzduch od dýchacího přístroje. Tato součástka nejen že pípáním upozorní na příchozí hovor, ale také obstará komunikaci mezi potápěčem a člověkem u druhého telefonu. Příchozí zvuk reprodukuje náustek, jeho šíření do ucha obstarají rezonance lebky. Odpovědi pak přijímá mikrofon, ukrytý také v náustku. Rozhovor je však omezený jen na jednostranný přenos hlasu (half duplex), podobně jako je tomu u levnějších neznačkových hands-free sad do auta. To znamená, že může vždy hovořit jen jeden z telefonujících. To však příliš nevadí, protože zavolá-li někomu potápěč, volaný stejně nejspíš ztratí na pár minut řeč.
Podle France Télécomu, který na vývoji spolupracoval s firmou Amphicom, je podvodní GSM telefon velmi užitečný pro potápěče, kteří pracují například na opravách různých zařízení nebo při archeologických objevech. Telefon by měl usnadnit koordinaci mezi jednotlivými potápěči a jejich vedoucími na souši. Pokud by však šlo pouze o dorozumění mezi potápěči, byla by rozhodně vhodnější vysílačka, která by umožnila vysílání všem, nejen rozhovor dvou spojených mobilem.
Přístroj by se měl začít prodávat na konci roku 2002. Do té doby se ještě výzkumný tým pokusí maximálně vylepšit jeho vlastnosti, hlavně za účelem co nejsnazšího používání. Největší překážkou je pochopitelně kabel spojující bójku s potápěčem. Vývojový tým doufá, že se jim podaří nahradit toto nevyhovující spojení pomocí ultrazvuku nebo slabého elektrického proudu šířícího se vodou od jednoho zařízení k druhému. Výsledkem zřejmě bude telefonující potápěč, jehož bolí hlava od neustálých vibrací (a rozhovorů se ženou a šéfem) a kterému se stále ježí vlasy na hlavě. Teď už nám snad chybí jen GSM telefon pro použití na oběžné dráze. Napadá vás, jak to řešit?
