Od března je v České republice možné si objednat služby ADSL. I když jde pro české uživatele o pokrok, za ostatními evropskými zeměmi – a to i postkomunistickými s výjimkou Slovenska – jsme opravdu několik let pozadu (přehled cen ADSL v zahraničí najdete na stránkách sdružení Internet pro všechny). V současnosti o vysokorychlostní připojení k internetu prostřednictvím ADSL projevilo zájem přibližně 2500 zákazníků. Připojených jich je ale několik desítek až stovek.
Přestože v současnosti zveřejnilo ceník pro koncové zákazníky dvanáct operátorů (přehled cen najdete v naší příloze věnované ADSL), zájem zákazníků je velmi malý. Cena je totiž pro domácí zákazníky příliš vysoká a firmy zatím netuší, co mohou od ADSL čekat. Alternativní operátoři a internetový provideři totiž nedokážou ovlivnit téměř žádný parametr služby. Ve skutečnosti jenom přeprodávají velkoobchodní nabídku Českého Telecomu, takže jediné, čím se mohou odlišovat, je cena a přístup k zákazníkovi.
Nabídka alternativních operátorů je bezzubá
Alternativní operátoři v současnosti zákazníkům nemohou slíbit téměř nic. Nemohou jim nabídnout jinou alternativu, než je pět standardních rychlostí, nemohou tuto rychlost garantovat podle svých představ a kvůli velkoobchodním cenám nemohou ty své koncové ani příliš snižovat. Instalaci u zákazníka navíc provádí zaměstnanci Českého Telecomu, takže jeho konkurenti jsou na nich závislí a nemohou urychlit ani objednávkový a instalační proces. Navíc si zákazník nemůže připojit ani vlastní modem. Musí vzít zavděk jedním z certifikovaných Alcatelů od Telecomu, za které platí měsíční pronájem (183 nebo 610 korun měsíčně).
I když by to konkurenti neviděli rádi, trh s ADSL by jistě rozhýbala cenově a funkčně velmi zajímavá nabídka od Internet Online, divize Českého Telecomu. Jenže alternativní operátoři přistoupili na velkoobchodní nabídku Telecomu právě proto, že jim slíbil, že Internet Online nebude příliš konkurenční.
Zákazníkům i operátorům tak nezbývá než čekat za nabídku propojení od Českého Telecomu. Teprve poté si budou moci definovat kvalitu služeb, které budou nabízet koncovým zákazníkům. Nabídky se také budou moci více odlišovat cenou a podmínkami pro zákazníky (například omezením přenosu dat, IP adresou apod.). Každopádně cena nejlevnější ADSL by mohl klesnout i výrazněji pod tisíc korun, byť s omezením přenosu dat. Tato cena by již podle předpokladů způsobila boom zájmu o ADSL i mezi domácnostmi, které teď omezují své používání internetu kvůli minutovému zpoplatnění připojení přes modem.
Pro větší rozvoj se podmínky musí uvolnit
Zkušenosti ze západní Evropy ukazují, že vedle ceny je klíčovou podmínkou pro povzbuzení zájmu o ADSL i jednoduchost instalace. Skutečnost, že ADSL jim přijde nainstalovat nějaký technik, spoustu zájemců odradí. Tam, kde operátoři nabízejí samoinstalační balíčky (modem, splitter, CD se softwarem a jednoduchý návod), roste počet instalovaných přípojek geometrickou řadou.
Zákazník s takovýmto balíčkem si jenom přípojku aktivuje (telefonicky nebo po internetu) a dozví se, jestli u něj může být ADSL. Pokud ano, sám si zapojí vše potřebné, z CD si nainstaluje software, který počítač i nastaví, a za chvíli se může připojit k internetu prostřednictvím ADSL. Až v okamžiku, kdy tento postup selže, volá servisního technika. Operátorům se samoinstalačními balíčky se výrazně snižují náklady. Pracovní čas specialistů je totiž velmi drahý a zvládnou-li instalaci uživatelé sami, není potřeba velkého množství techniků.
Zaměstnanci Českého Telecomu neoficiálně přiznávají, že by také sami rádi vytvořili podmínky pro samoinstalační balíčky a uvolnili trh. Jenže netuší, jak se jejich síť se zájmem o ADSL vypořádá a jak jsou modemy kompatibilní se sítí. Po několikaměsíčním testování při reálném používání sítě uživateli ale chtějí umožnit samoinstalační balíčky. Problém by asi nebyl ani s propojením sítí, ale to už je politické rozhodnutí vedení Telecomu, nikoliv jeho specialistů.
