PRAHA - Telekomunikace zaznamenaly v tuzemsku nebývalý boom. Zatímco v roce 1989 připadalo v tehdejším Československu na sto obyvatel pouze 15 telefonních stanic, nyní je to v Česku už přes 120 telefonů. Píše to Právo. Počet pevných telefonních linek sice v posledních letech stagnuje kolem čtyř milionů, od roku 1996 však každoročně prudce přibývalo mobilních telefonů. Loni mobilní operátoři získali 1,5 milionu nových klientů a mají jich tak již zhruba 8,5 milionu, připomíná deník.
Podle Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) se ČR v roce 2001 zařadila mezi telekomunikačně vyspělé státy. Přitom ještě počátkem 90.let zřetelně zaostávala nejen za západní Evropou a USA, ale i za mnohými zeměmi střední a východní Evropy, například za Bulharskem, Estonskem a Lotyšskem. Rychlý vývoj ji však vynesl do popředí. "Vyšší hustotu telefonní sítě má dnes z bývalých socialistických států pouze Slovinsko," cituje Právo Jiřího Hylmara, ředitele společnosti OptiKom.cz., která se zabývá poradenstvím a analýzami v oblasti telekomunikací.
Pokud by se do statistik zahrnuly pouze mobily, zařadila by se ČR již mezi světovou špičku. V důsledku nižší hustoty pevných linek je však její celkové postavení poněkud horší, píše Právo. Ze statistik ITU vyplývá, že koncem roku 2001 byla ČR v počtu telefonů na sto obyvatel na 35. místě ze 180 států, z nichž měla unie k dispozici potřebné údaje.
LONDÝN - Mezi telekomunikačními firmami, které se potýkají s problémy po splasknutí technologické bubliny, napsala nejnovější kapitolu britská společnost Cable & Wireless. Její volný pád začal před měsícem, kdy jí ratingová agentura Moody's snížila hodnocení na "junk", tedy nejnižší kategorii. V tom momentě vešla v platnost ostatním akcionářům dříve neznámá klauzule smlouvy s Deutsche Telekomem, jedním z vlastníků. Podle klauzule musí mít Cable & Wireless pro Deutsche Telekom k dispozici 2,4 miliardy dolarů. Objevení tohoto pořádného kostlivce ve skříni znamenal sestup akcií C&W o polovinu, čímž její celková tržní hodnota klesla pod miliardu dolarů. Londýnská burza následně stáhla společnopst z obchodování.
Investoři právem volali - už poněkolikáté - po výměně vedení. Vyšlo najevo, že výkonný šéf firmy Graham Wallace buď neinformoval představenstvo o nebezpečné klauzuli ve smluově s německou společností, nebo že jej představenstvo neuznalo za vhodné publikovat. Obojí je zničující. Analytici v Dresnder Kleinwort Wasserstein k tomu jen sarkasticky poznamenali, že "kupovat C&W dnes připomíná koupi zdánlivě podhodnocené nemovitosti na úpatí činné sopky".
Případ C&W se od ostatních krachujících telekomunikačních firem liší dvěma detaily. První z nich je, že firma měla vynikající možnost pojistit se proti nepříznivému vývoji, protože na začátku telekomunikačního boomu vlastnila jednak celosvětovou kabelovou síť a jednak řadu lokálních telefonních operátorů v Británii a jejích bývalých koloniích. Když byla firma po boku dalších - WorldCom, Global Crossing, 360networks - postižena splasknutím internetové bubliny (která měla za to, že nejlepší business všech dob bude disponovat globálním vysokorychlostním internetovým připojením), mohly ji její lokální společnosti držet nad vodou, což by bylo elegantní řešení po vzoru British Telecom nebo Deutsche Telekom - kdyby je ovšem již neprodala.
V posledních měsících se management firmy v předtuše velkých problémů snažil C&W restrukturalizovat, propouštěl zaměstnance a vydával řadu varování o nedodržení předpovědí zisku. Ještě v září 2001 přitom vedení tvrdilo, že cena restrukturalizace se pohybuje okolo 300 milionů dolarů. V listopadu to bylo již 1,2 miliardy. Loni v březnu se suma zvedla 1,35 a před měsícem dosáhla závratných 3,3 miliardy dolarů.
Druhou skutečností, která C&W od ostatních firem odlišuje, tedy podle britského prestižního listu The Economist je nekompetence managementu (a to je v telekomunikacích co říct, dodává týdeník jízlivě). Jenže šéf Wallace odstoupit nechce a představenstvo, jehož pět jeho členů zároveň drží dophromady 16 dalších funkcí ve velkých firmách, se k jeho odvolání nemá. Akcionáři se bouří, spekuluje se o možném soudním napadení managementu. Ale brzy už možná nebude o co bojovat. Jak píše The Economist, C&W je - stejně jako její kabely - hluboko pod vodou.
FRANKFURT - Německý energetický koncern E.ON AG prodá 16procentní podíl ve francouzské telekomunikační firmě Bouygues Telecom její mateřské společnosti za 1,1 miliardy eur. Rozhodnutí je součástí plánu německého koncernu zbavit se nejádrového jmění a zaměřit se pouze na klíčové energetické a plynárenské aktivity, uvádí se v dnešním prohlášení E.ON.
Podle prohlášení odkoupí skupina Bouygues Group podíl v Bouygues Telekom ve dvou fázích. V první fázi zaplatí 400 milionů eur za podíl 5,8 procenta. V období duben 2003 až říjen 2005 pak může využít opci na získání zbývajících 10,1 procenta za 670 milionů eur. "Bouygues Group koupí akcie ve dvou tranších, celkem za téměř 1,1 miliardy eur," uvedl E.ON v prohlášení s tím, že pokud nebude opce využita, bude firma schopna podíl prodat v době od října 2005 do února 2007.
Skupina Bouygues, která má aktivity v různých oblastech od stavebnictví po telekomunikace, dodala, že akvizice první tranše telekomunikační divize se promítne již v letošním roce do zvýšení zisku. Firma chce obě fáze akvizice financovat z vnitřních zdrojů.
Na seznamu firem, kterých se chce E.ON v rámci restrukturalizace zbavit, nyní zůstává již jen rakouská telekomunikační skupina Connect, v níž má podíl 50,1 procenta, a obchodník s nemovitostmi Viterra, napsala agentura Reuters.
