Přesný termín uzavření zatím není stanoven. V Brně zůstane zachováno vývojové centrum, které nyní zaměstnává na 34 lidí. Závod se bude podle Kellyho rušit postupně s tím, jak se budou jednotlivé projekty převádět do dalších podniků firmy ve světě, především do Maďarska.
Rozhodnutí o uzavření podniku v Brně padlo zřejmě velmi rychle. Zaměstnanci byli o situaci informování těsně před tiskovou konferencí. Dopoledne oznámilo vedení Flextronicsu svůj záměr také představitelům Brna - primátor Petr Duchoň řekl, že to pro něho bylo nepříjemné překvapení - a společnosti CzechInvest. S úřadem práce bude o situaci jednat v pátek.
Flextronicsu zůstane v Brně několik nemovitostí. Současný výrobní závod a zhruba sedm hektarů pozemků chce firma prodat a již začala hledat vhodného investora. Budovu má také v Purkyňově ulici v Brně, kde sídlila před vstupem do průmyslové zóny Černovická terasa. I tuto nemovitost hodlá Flextronics prodat.
Kromě Flextronicsu působí na Černovické terase v jejím sousedství i firma Carclo. Ta byla o odchodu Flextronicsu informována a podle Kellyho bude pokračovat v činnosti. Horší situace bude zřejmě při vyjednávání s Brnem a zástupci státu. Generální ředitel agentury CzechInvest Martin Jahn včera uvedl, že v nejbližších dnech bude provedena kontrola splnění podmínek pro udělení investičních pobídek. "Jen v případě, že by bylo zjištěno, že Flextronics tyto podmínky nesplnil v termínu, ke kterému se zavázal, tedy k 18. červnu 2002, bylo by na místě mluvit o otázce sankcí," řekl.
Ve smlouvě Flextronicsu s Brnem, kterou obě strany podepsaly v červenci roku 2000, se však společnost zavázala vytvořit 3000 nových pracovních míst do roku 2005 a minimálně pět let je udržet. Představitelé města se již dříve vyjádřili, že v případě nesplnění této podmínky bude muset Flextronics doplatit za převedené pozemky do výše jejich tržní ceny. Letos v květnu totiž firma získala zhruba sedm hektarů pozemků do vlastnictví za symbolickou korunu.
Zda firma zaplatí, je však otázkou. Kelly včera na dotaz novinářů uvedl, že společnost zahájila jednání s městem Brnem i CzechInvestem s cílem najít řešení uspokojivé pro obě strany. Jahn uvedl, že odchod Flextronicsu nijak nesouvisí s investičním klimatem v České republice. "Je součástí konsolidace výroby firmy v rámci jejích evropských aktivit. Je dobrým signálem, že Flextronics v Česku zachová své vývojové středisko," řekl Jahn. "Spolu s Flextronicsem budeme hledat společnost, která by převzala celý výrobní závod. Očekáváme, že o Českou republiku budou mít firmy z oboru elektroniky a elektrotechniky nadále zájem," dodal.
PRAHA - Uzavření brněnského závodu Flextronicsu nemusí být ojedinělým případem a České republice hrozí odchody dalších firem. Může za to celosvětová ekonomická recese a neustále sílící česká koruna. Shodli se na tom včera tuzemští ekonomičtí analytici.
David Marek z Patria Finance řekl, že rizika silné české měny se teprve začínají projevovat. Řada podniků propouští, u některých to dojde ještě dál a musejí zavírat své pobočky. "To nejhorší nás teprve čeká," dodal.
Obdobný názor má i Pavel Sobíšek z HVB Bank. Případ Flextronicsu podle něj není ojedinělý, jen je dobře viditelný, protože dojde k masivnímu propouštění zaměstnanců. Rozhodujícím impulsem k odchodu byla i podle Sobíška sílící koruna.
Ivo Nejdl z Raiffeisenbank naopak vidí hlavní problém v celosvětově slabé poptávce po zboží. "Mezinárodní firmy mají po světě závody, ale nemají co vyrábět, protože poptávka po jejich zboží není. Musí proto některé závody uzavírat. V případě společnosti Flextronics byla smůla, že si zrovna vybrala závod v ČR," řekl.
Marek také upozornil na možnost, že pod tlakem sílící české měny bude řada podniků přesouvat své pobočky do dalších zemí střední a východní Evropy, které mají podobnou kvalifikaci pracovní síly a podobnou infrastrukturu, ale jejichž problémy se sílící měnou nejsou tak vyhrocené. Získat tak může hlavně Maďarsko, kam mimo jiné přesouvá svoji výrobu právě Flextronics. Lákavé začínají být podle Marka i další země, například Ukrajina. "Kdyby odezněly problémy se silnou korunou, dosavadní příznivý vývoj by mohl pokračovat," doplnil Marek s tím, že podle něj centrální banka ještě určitě neřekla poslední slovo.
FRANKFURT - Německá vláda nyní usilovně hledá následníka generálního ředitele dominantní telefonní společnosti Deutsche Telekom Rona Sommerra. Nového šéfa by dozorčí rada měla jmenovat příští týden, řekly včera agentuře Reuters zdroje z dozorčího orgánu společnosti.
Nejvýše si mezi možnými nástupci Sommera stojí šéf cestovní kanceláře TUI a přítel kancléře Gerharda Schrödera Michael Frenzel a za ním manažer koncernu DaimlerChrysler Klaus Mangold. Vláda již podle zdrojů mluvila s osmi kandidáty, od nikoho však zatím žádný příslib nezískala.
O Sommerově osudu rozhodne dozorčí rada v úterý. Vláda, která má v Telekomu 43 procent, se však již patrně již rozhodla, že nynějšího šéfa obětuje rozhněvaným investorům, a zabrání tak tomu, aby se téma padající ceny akcií společnosti stalo předvolební otázkou.
Post šéfa Deutsche Telekom je v nynější globální krizi telekomunikací považován za vysoce obtížnou funkci. "To místo se v současné situaci podobá misi bez návratu," řekl jeden ze zdrojů.
Sommer se tak zřejmě stane další obětí splasknutí technologické a telekomunikační bubliny konce 90. let. Evropské a americké telekomunikační firmy se tehdy snažily pomocí nákladných investic naplnit sny o věku internetu, doplatily však na to obrovským zadlužením, propadem akcií a vlnou bankrotů. Deutsche Telekom má nyní dluh 67 miliard eur.
WASHINGTON - Pád akcií telekomunikační společnosti WorldCom, který se dostavil poté, co firma přiznala machinace s účetnictvím, připravil zaměstnance asi o 1,1 miliardy dolarů. Peníze v akciích měli zaměstnanci odloženy na dobu, až odejdou do důchodu.
Zhruba 103 000 zaměstnanců WorldComu mělo akcie od konce roku 1999, ale vzhledem k tomu, že akcie této společnosti patřily k nejčastěji zastoupeným titulům v mnoha portfoliích, pocítí vysoké ztráty také některé penzijní fondy. Celkové dopady však budou jen omezené, podotýká agentura Reuters.
Podle asociace AFL-CIO, která sdružuje odborové organizace, důvěra zaměstnanců velmi utrpěla. Ve WorldComu akcie na důchod nakupovala řada zaměstnanců, přestože tak činit nemuseli. Naopak ve společnosti Enron, která vyhlásila bankrot už před více než půl rokem, zaměstnanci neměli na vybranou.
Mnoho zaměstnanců WorldComu se podle AFL-CIO nechalo ovlivnit podnikovou kulturou, která hlásala, že je velmi výhodné peníze na důchod ukládat do akcií firmy. "Kombinace této kultury spojená s machinacemi zruinovala tisíce loajálních zaměstnanců," píše se ve zprávě AFL-CIO, která sdružuje 66 odborových organizací.
Na konci roku 1999 se akcie WorldComu prodávaly za 54 dolarů, dnes ale jejich hodnota není ani 20 centů. Před třemi lety se akcie firmy na celkovém objemu úspor, které měli zaměstnanci odloženy na důchod, podílely asi z 30 procent. V současné době, s přihlédnutím k propadu ceny akcií, tvoří tyto cenné papíry už jen asi čtyři procenta všech důchodových aktiv zaměstnanců.
