Symfonie pro mobily - vrchol umění, nebo krůček od vraždy?

Posloucháte symfonii svého oblíbeného skladatele. Právě přichází finále, když člověku vedle vás začne zvonit telefon. Pokusíte se hříšníka - alespoň pohledem - zastřelit, zatímco hudebníci na podiu napadají myšlenky na vraždu skutečnou. Ale počkat - je mobil se svým zvoněním pro hudbu skutečně vždycky škůdcem? Americký skladatel Golan Levin si myslí pravý opak.

"Mobilní telefon je nepřítelem klasického hudebníka," tvrdí Richard Reynolds, francouzský hráč na lesní roh na angažmá v kalifornském Berkeley Symphony Orchestra. "Sedíte, prožíváte vzácný moment vnitřního uklidnění, a vtom spustí ten zatracený telefon," říká Reynolds. "Ten idiot, pomyslíte si." To shrnuje poměrně přesně pocity každého návštěvníka klasických koncertů, který se do podobné situace dostane. A teď si představte, že jste na symfonii, kde najednou zvoní telefony doslova každému - pro přesnost dvěma stovkám lidí. Hrůza, ne? Jenže americkému skladateli Golanu Levinovi to přijde jako dobrý nápad. Natolik dobrý, že zvonícím mobilům zasvětí celý koncert.

Telefon je nástroj, tvrdí skladatel

Levin, v současné době hudebník číslo jedna na Arts Electronica Center v rakouském Linci, pracuje na skladbě, v níž hlavní a jedinou roli bude hrát zvonění dvou set mobilních telefonů z obecenstva. Svérázný devětadvacetiletý skladatel původem z New Yorku si nemyslí, že jeho "Vytáčecí telesymfonie" - jak své dílo nazval - nějak zásadně změní pohled běžného posluchače či hudebníka na nevítanou audioúčast mobilních telefonů na produkcích vážné hudby. Přesto doufá, že jeho nápad najde odezvu především mezi mladším publikem a že se mu podaří eliminovat alespoň část pesimismu, který mobily na koncertech provází.

"Reproduktory z telefonu dělají nástroj," říká Levin. "Klávesnicí jej ovládáte; díky naprogramovatelnému zvonění se chová jako kapesní syntezátor. A protože neexistuje žádné místo, které by bylo vůči mobilnímu zvonění imunní, neexistuje ani oblast, která by je nemohla tvůrčím způsobem využít."

Levinova telesymfonie měla premiéru včera v lineckém Brucknerhaus Auditoriu jako součást festivalu Ars Electroniky. Podle skladatelova plánu si měli všichni příchozí posluchači svorně zaregistrovat číslo svého telefonu v informačních stáncích umístěných přímo v auditoriu. Každý z uživatelů potom měl dostat zadání, kam si má sednout, a zároveň mu měla být pomocí speciálního softwaru přidělena melodie, kterou má jeho telefon vyhrávat. Skupinka hudebníků s Levinem v čele měla za úkol telefony postupně rozeznívat. V době uzávěrky tohoto vydání ještě nebylo známo, nakolik si tento netradiční hudební žánr získal srdce spíše konzervativních rakouských posluchačů.

Skepse vůči vyzvánění mobilního telefonu jako uměleckému vyjadřovacímu prostředku je přes Levinovu snahu silná. "Nikdy by mě nenapadlo, že by mobil mohl fungovat jako hudební nástroj," řílá Kathleen Howlandová, ředitelka americké Novoanglické hudební konzervatoře. "Skutečnost, že telefony používají výhradně syntetizovaných tónů, celý projekt silně akusticky omezuje. Vyzvánění telefonů je navíc otravné, trochu jako zvuky, které vydávají dětské hračky. Je příliš hlasité a může poškozovat lidský sluch," říká Howlandová, sama klarinetistka a saxofonistka.

Umění, nebo reklama?

Ředitelka této prestižní hudební školy by podle vlastních slov navštívila podobný koncert pouze v případě, že by bylo k dispozici předsálí, kde by se posluchači mohli uvolnit v křeslech a usrkávat víno. Shodou okolností právě btakový systém funguje v Bostonu v americkém státě Massachusetts, kde Howlandová působí.Levin, který sám vlastní tři mobilní telefony, tvrdí, že nemá nic proti lidem, kteří na svých přístrojích používají stažené melodie. (Podle statistik společnosti Strand Consult Evropané a Japonci ročně jen za tyto melodie utratí téměř půldruhé miliardy dolarů.)

Po svých posluchačích svérázný skladatel žádá, aby "hovory" během koncertu nepřijímali. Chce tak dokázat, že mobil není jen přístroj sestrojený k tomu, aby druhé lidi neustále otravoval. "Samozřejmě existuje monoho způsobů, jak být k ostatním hrubý," odpovídá na otázku, jestli ustavičné zvonění mobilů nepřivádí jiné lidi k šílenství. "Není ale mým záměrem takové věci soudit," říká Levin.

Před včerejším koncertem se Levin především obával selhání techniky, zejména výpadků signálu. "Technické selhání se může přihodit kdykoli," říká Levin. "Kromě toho se obávám selhání uměleckého, bojím se, že moje dílo nepřesáhne hranice, které mu stanovují jeho vyjadřovací prostředky - a tudíž se v očích mnoha diváků stane pouhým reklamním artiklem."