ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Vlády zneužívají špionážní software. EU tomu nečinně přihlíží, tvrdí zpráva

  • 4
Podle pracovní verze zprávy vyšetřovacího výboru Evropského parlamentu připraveného nizozemskou poslankyní Sophií in ’t Veldovou vlády některých unijních států zneužívají špionážní software na sledování mobilních telefonů, přičemž těží z netransparentnosti daného sektoru a nečinnosti unijních institucí. Situace je nejhorší v Polsku a Maďarsku.

„Zjištění vyšetřování PEGA (zkratka parlamentního výboru, pozn. red.) jsou šokující a měla by zalarmovat každého evropského občana,“ píše se v úterý 8. listopadu publikovaném návrhu závěrů. „Vlády členských států EU používají spyware na svých občanech kvůli politickým cílům a ututlání korupce a kriminální činnosti,“ uvádí dále předběžná zpráva, v níž je značná pozornost věnována i Řecku, Španělsku a Kypru.

Text bude předmětem jednání mezi poslanci, přijetí konečné verze se čeká až příští rok. Vyšetřovací výbor Evropského parlamentu (EP) vznikl letos v dubnu v reakci na odhalení týkající se špionážního softwaru izraelské výroby s názvem Pegasus, zabývá se však i dalšími podobnými programy, jako je například Predator, který hraje hlavní roli v aktuálním skandálu v Řecku (více viz Řecká tajná služba odposlouchávala opozici i novináře, premiér slibuje změny). Navržené závěry výboru vycházejí z trojice misí, které europoslanci podnikli, jakož i ze slyšení v Bruselu a zjištění médií.

In ’t Veldová na tiskové konferenci uznala, že její zpráva má jisté rezervy, vinu za to ovšem přisuzovala národním institucím, které podle ní odmítají s vyšetřováním spolupracovat a odvolávají se na národní bezpečnost. Z pasivity viní také Evropskou komisi (EK) a unijní vlády jako celek, které údajně v předvečer publikace textu adresovaly výboru vzkaz, že mu nepřísluší tuto záležitost rozebírat. Podle europoslankyně nicméně vyšetřování i za absence oficiálních informací dokázalo vytvořit jasný obrázek situace.

V Česku se koná „ples odposlouchávačů“

V Polsku a Maďarsku se sledování mobilních telefonů jeví jako nedílná součást promyšleného systému s cílem potlačovat hlasy opozice a novinářů, uvedla In ’t Veldová. V případě Polska například její zpráva poukazuje na změny zákonů z posledních let, které vytvořily prostor k používání špionážních programů a „legalizovaly nezákonné sledování“. Pojistky v podobě soudů či parlamentu podle ní v zemi nefungují. Polská vláda obvinění z politicky motivovaného špehování odmítá.

Applu došla trpělivost. Kauzu špehovacího softwaru žene k soudu

Podezření ohledně zneužívání Pegasusu či jiných programů vrhá nová zpráva také na Řecko, Španělsko a Kypr, byť tam je podle autorky situace výrazně odlišná. In ’t Veldová zároveň zdůrazňovala, že problém je třeba vnímat jako celoevropský, neboť obchod se sledovacím softwarem se dotýká mnoha dalších zemí. V této souvislosti je ve zprávě zmíněná i Česká republika, kde se opakovaně koná konference ISS World, označená v textu jako „ples odposlouchávačů“.

Programy označované jako spyware umožňují uživatelům nepozorovaně proniknout do telefonů obětí a sledovat jejich komunikaci, ale také odcizit starší zprávy či soubory. Pro oběti je přitom zpětně velmi těžké dokázat, že se staly terčem sledování. Řecká vláda v reakci na informace o sledování řady politiků v pondělí oznámila, že navrhne zákaz prodeje takových programů.

Po restrikcích volá také europoslankyně In ’t Veldová, podle níž by použití spywaru mělo být umožněno pouze těm zemím, které splní sadu podmínek včetně ukotvení „zodpovědných“ postupů. Také volala po zapojení unijní policejní agentury Europol či po důslednějším vymáhání souvisejících obchodních pravidel.

,