Překvapením by bylo, kdyby některý výrobce dokázal uhlídat očekávaný model až do premiéry. Nebo ještě lépe, aby představil neočekávanou novinku. To se děje jen zřídka a vlastně výrobci o něco takového ani příliš nestojí. Čím více se totiž o novince mluví, tím mají logicky větší publicitu. A většinou vlastně zdarma.
Takže už s předstihem víme, co představí Samsung na velké akci 11. srpna a jak budou vypadat zářijové novinky Applu. A to včetně mnoha detailů. Samozřejmě veřejně není známé vše, ale podstatné informace jsou venku s velkým předstihem.
Pro samotnou premiéru přístrojů to není moc dobré, chybí moment překvapení a navíc konkurence může reagovat s předstihem. Třeba čínští výrobci, kteří se živí výrobou napodobenin, mohou ještě před premiérou nabídnout vzdálené kopie očekávaných produktů. S nimi sice nemají nic společného, ale třeba základní tvary mohou snadno dopředu okopírovat.
Tato situace na trhu panuje už dlouhá léta a někteří únikáři se stali slavnými. Teď však mnohým z nich došly dopisy od právních kanceláří, které je upozorňují či přímo varují, aby se zveřejňování úniků vyvarovali. Apple začal u čínských únikářů, Samsung se nerozpakoval upozornit ty největší světová únikářská esa v čele s Evanem Blassem.
Z jejich profilů, obvykle na Twitteru, sice poté zmizelo několik příspěvků, ale třeba Evan Blass následně zveřejnil tweety s novými hodinkami a sluchátky, které Samsung představí na akci 11. srpna.
Navíc si Samsung i Apple došláply jen na únikáře, tisícovkám médií po celém světě, které od nich obsah přebírají, zatím nevěnují pozornost. Na úniky si pak došláplo i Xiaomi, ale v tomto případě jde o trochu něco jiného. Někteří novináři a blogeři porušili embargo a zveřejnili informace o produktu s předstihem. Ten jim přitom pod smlouvou půjčilo samo Xiaomi. A to je opravdový problém, který dotyčné může stát hodně peněz.
Zbytečná snaha?
Z dlouhodobého hlediska nemá ani Apple, ani Samsung a ani nikdo jiný šanci. Trh s mobily je atraktivní a celosvětově extrémně dobře pokrytý a sledovaný. Takže se vždy objeví noví únikáři, klidně anonymní, na které si firmy jen stěží došlápnou.
Logicky se tak nabízí, aby si výrobci své produkty lépe hlídali. Což se ovšem snadněji řekne, než udělá. Vlastně to prakticky uhlídat nelze. Ať už na začátku u dodavatelského řetězce, regulačních orgánů, které produkty schvalují, až po tisíce lidí, kteří se s produktem setkají dlouho před premiérou.
Chystané produkty totiž výrobci sami ukazují obchodním partnerům, vzorky jsou často dostupné na lokálních trzích týdny i měsíce před premiérou. Telefony se také testují v sítích operátorů, takže se dostanou do dalších rukou. Sice často v podobě maket nebo polofunkčních vzorků, ale to pro základní úniky nevadí. Někdy jsou vzorky uzavřené do nevzhledných pouzder, právě aby nebylo možné určit design, ale to dnes obvykle bývá jen v prvních fázích testování (více viz Takto testuje mobily pro Evropu T-Mobile. Vypadá to jako v bunkru). Vzorků je tolik, že by ochranná opatření byla extrémně nákladná.
Dřív se často objevovaly fotky přímo těchto prototypů a vzorků. Dnes si takové fotky dovolí publikovat už jen „střelci“ z Asie, většinou se postupuje jinak. Grafici podle nich kreslí rendery, u kterých opravdu nejde určit, kde únik nastal. Jenže i to výrobcům vadí, společnosti Apple i Samsung už kontaktovaly i tyto grafiky.