Na druhé straně magistrály se mezitím se skřípěním brzd shromáždila motorová vozidla Paegasu. Paegasí kolona také vzápětí vyrazila na cestu do cílového prostoru zcela samostatně. Stalo se jí to málem osudné, protože zbloudila. Na správné místo jsme tak naše soupeře naváděli mobilními telefony. Protože paintball probíhal přeci jen v poněkud bojové atmosféře, chtěla mluvčí Paegasu, Tereza Kakosová, postavit viníka bloudění na místě před válečný soud. Nakonec od svého úmyslu ustoupila, protože ji ostatní z Paegas týmu přesvědčili, že budou potřebovat každého bojeschopného jedince. Paegas bral vůbec celou bitvu nesmírně odpovědně. Poznalo se to nejen z toho, že do boje vyslal i ženy z tiskového oddělení, ale především ze slušivých modrých šál, které měly účastníkům pomoci snadněji se rozlišit.
Konečně jsme dorazili na místo. Široko daleko liduprázdno, opuštěný vojenský prostor, jehož atmosféru nejlépe přibližují fotografie. Krásné počasí, snad jen trochu teplo na bitvu. Rychlá kompletace zbraní, instruktáž a rozdělení do tvou týmů. Proti původním předpokladům nedokázali přítomní zástupci telekomunikačních společností uzavřít rozumnou dohodu, která by jim zajistila početní převahu nad Mobil serverem. Proto se nakonec naše řady rozšířili ještě o trio Telecom, Oskar a Eklektik. V tu chvíli do začátku bitvy zbývaly jen okamžiky...
Příprava výzbroje. V tuto chvíli ještě každá strana konfliktu věřila, že právě ona bude tou vítěznou. Tereza Kakosová stojí úplně vpravo. Zcela vlevo Vladan Crha.
Paegas, posílený o Michaela Nováka z Mobilu vyráží zaujmout svoji první pozici. Naším cílem bylo získat jejich vlajku (mimochodem, V.Crha se ji v průběhu dne naučil velmi elegantně odhazovat k nohám poražených).
Pak již následovala telekomunikační válka podle všech pravidel. Posílený Mobil server vyrazil pronásledovat Paegas. První hra poskytla tristní obrázek bojové připravenosti našeho soupeře. Nejvíce času nám v ní zabralo najít vlajku, která byla rafinovaně ukryta na střeše malého domečku. Naše zásahy se nevyhnuly ani šéfredaktorovi paegasího PINu, Honzovi Kadeřábkovi, ani Tereze Kakosové.
Výsledek první hry nás naplnil optimismem, který nám vydržel téměř celou dobu bojových operací.
Ovšem u Paegasu se poučili. O slovo se zde výrazně přihlásil pan Kakos, který ke konci dne již dělal našim chlapcům docela problémy. I autor článku od něj inkasoval kvalitní zásah... Ale nejen paegasí muži se drželi statečně. Sama tisková mluvčí si vyšlápla na některé redaktory Mobil serveru. Jeden zasáh se jí povedl na dobrých pětadvacet metrů, což vůbec není špatný výkon. Posléze se svým manželem vytvořila kompaktní odloučenou jednotku, s níž bylo nutné počítat.
Ne vždy je jednoduché najít v lese svého soupeře. Tentokrát to naštěstí byl náš člověk.
Část pozměněného týmu Paegasu, posíleného mimo jiné i o Patricka Zandla, se vítězně vrací z akce. Důvod k radosti však měl tento tým za celý den jen jednou...
O dramatické situace nebyla samozřejmě nouze. Třeba když jsme si mysleli, že již žádné soupeře nemáme a klidně jsme si to špacírovali po lese k základnímu táboru. Žádné krytí, jak na houbách. Náš finanční ředitel se poněkud opozdil a z trávy se najednou vynořily postavy s modrými šálami Paegasu. Samozřejmě jsme jej nenechali na holičkách, ale blesková záchranná operace přišla stejně pozdě (střelec na obrázku v tu chvíli jen trénuje). Ředitelskou masku v tu chvíli již zdobil velký žlutý flek. Paegas sice prohrával, ale nedával nám nic zadarmo.
Poněkud chaotický přístup z dopoledne záhy zmizel a obě skupiny se po lesích pohybovaly pěkně od stromu ke stromu . Dámy oděné ve slušivých vojenských oblečcích se nejen snažily vypadat elegantně, což se jim zpravidla dařilo, ale také se co nejvíckrat strefit do redaktorů Mobil serveru. Bohužel, v průběhu dne se jim začala dařit i tato snaha.
Na závěr dne se snad všichni účastníci shodli na tom, že se válka vydařila. Čím více kuliček jsme vystříleli, tím více ustupovala do pozadí snaha zničit redakci Mobil serveru. My jsme také ustoupili ze svého původního plánu potřít operátory ohněm a mečem. Do svých domovů jsme se tak rozjížděli v přátelské atmosféře, která mezi námi, doufejme, vydrží alespoň do té doby, než o některém operátorovi napíšeme něco, co se mu nebude líbit. Dnes však již víme, jak takové spory řešit!
P.Kučera svého oskařího klienta Vlka střežil zcela nekompromisně. Že jeho práce nebyla snadná, je z fotografie nad slunce jasnější.
