Výroba čistého proudu z vodní masy má v českých zemích více než stoletou tradici. Do tuzemské sítě energii aktuálně dodává jedenáct velkých a přibližně 1 400 malých vodních elektráren. K těm velkým patří centrály s masivním výkonem na přehradách, jimž zdatně sekundují malé elektrárny instalované například ve starých mlýnech či budovách, stojících na říčkách a potocích, u jezů, vodních přivaděčů anebo mezi rybníky.
Ministerstva životního prostředí a zemědělství aktuálně představila šest míst, kde by bylo možné vybudovat další přečerpávací vodní elektrárny. Nezaberou však nové plochy, ale využijí místa na již existujících vodních nádržích. Mezi zmíněnou šestici vybraných lokalit úředníci zařadili přehrady Orlík, Slapy, Pastviny, Libochovany, Vinice a Slezskou Hartu.
Celý magazín |
„Voda z Orlické nádrže by se přečerpávala na vrchol kopce Pteč, kde by byla horní nádrž o objemu zhruba 4,4 milionu metrů krychlových. Dále bychom vybudovali podzemní, asi tři kilometry dlouhý přivaděč z horní nádrže směrem zpět do Orlického jezera. Šlo by o dvě roury o průměru zhruba 4,5 metru,“ popsal jednu ze zmíněných projektovaných přečerpávacích elektráren Marek Výborný (KDU-ČSL), ministr zemědělství, a připomněl jednu z předností přečerpávacích elektráren. Mohou totiž fungovat také v blackoutech.
Nově v Klecanech
Nejde ale jen o velké výrobny proudu na přehradách. Na vodních tocích fungují a stále vznikají také klasické malé vodní elektrárny. „Povodí Vltavy již nyní provozuje 22 malých vodních elektráren a letos 1. března jsme dokonce zahájili výstavbu další, v Klecanech na Vltavě. Z takto vyrobené elektrické energie je možné zásobovat více než třicet tisíc domácností, tedy například město velikosti Kladna,“ uvedl Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy.
Výstavba nejnovějšího přírůstku v kategorii malých vodních elektráren na Vltavě v Klecanech skončí v září 2026. „Vznikne vedle stávajícího objektu jezu a již fungující elektrárny Klecany I. Až bude dokončená, obě dohromady dosáhnou výkonu 15,6 GWh za rok,“ přiblížili stavbu projektanti z firmy Vinci Construction.
Společnost Povodí Labe spravuje 20 malých vodních elektráren a Povodí Moravy jich provozuje 15 o celkovém instalovaném výkonu 3,588 MW. Na tuzemských řekách a nádržích je jich však instalováno ještě mnoho dalších. Většinou je provozují velcí výrobci elektřiny, či naopak soukromí podnikatelé.
Zájemci, pokud seženou příslušná úřední povolení, si mohou vybudovat i domácí vodní elektrárnu. Investice se pohybuje od 50 tisíc korun výše, návratnost je při aktuálních cenách energií okolo tří let.
O tom, jakou má voda sílu, si lze udělat představu z jednoduchého přepočtu. Například říčka klesající o tři promile, tedy tři metry výšky na kilometr délky, kterou protéká kubík vody za sekundu, poskytuje energii přibližně pro výkon 25 kW.
Země vodních elektráren
Malé vodní elektrárny k Čechám patří více než sto let. Úřední statistiky v roce 1930 registrovaly 11 785 hydroenergetických děl s instalovaným výkonem 194,4 MW. Po komunistickém převratu roku 1948 odstartovalo též znárodňování těchto elektráren.
Jednu z nejstarších vodních elektráren lze nalézt třeba v Jindřichově Hradci. V roce 1998 odkoupil její objekt Národní památkový ústav, který ji zrekonstruoval. Všechny části výrobní technologie odborníci opravili a uvedli znovu do provozu. Elektrárna tak v současnosti dál dodává elektřinu do rozvodné sítě
