Pro svůj záměr už Farský získal podporu Libereckého kraje, jemuž prostor patří, a také architekty z Technické univerzity v Liberci, kteří pracují na studii revitalizace celého prostoru.
„Snad nikoho neurazím, když řeknu, že Liberecký kraj v myšlence využití Ralska už dlouhou dobu poněkud tápe. Skauti se chovají šetrně k přírodě a mohli by toto území oživit, a přitom neponičit. V Ralsku může stát celoroční základna pro jejich setkávání,“ řekl MF DNES Jan Farský, sám skaut a vedoucí semilského skautského střediska.
Jamboree by přilákalo desetitisíce skautů
Skautské rezervace v Česku zatím neexistují. Známé jsou v USA. V jedné takové, v rezervaci The Summit Bechtel Reserve, která se rozkládá na 57 kilometrech čtverečních v Západní Virginii, se v létě 2019 odehraje 24. světové jamboree – největší skautské setkání.
Český Junák tam vyšle na 500 zástupců. Farský věří, že v roce 2031 by se stejné světové jamboree mohlo konat právě v Ralsku.
„Jamboree v Československu chtěl uspořádat už sám zakladatel zdejšího junáctví Antonín Benjamin Svojsík. Nikdy se to ale nepodařilo, skauting pak byl několikrát zakázán. Pokud by to vyšlo v budoucnosti, šlo by o nesmírně prestižní záležitost. Skauti z celého světa, odhadem 50 tisíc lidí, by přijeli k nám. Letiště Hradčany v Ralsku je pro takové setkání jako dělané,“ míní poslanec.
Poslanec Jan Farský je vedoucím semilského skautského střediska.
Skautská rezervace je podle něj jakási neoplocená základna, jejíž zastřešené zděné centrum poskytuje celoroční zázemí pro aktivity skautů, slouží i pro jejich vzdělávání, setkávání a je také skladištěm všech možných pomůcek. Může pojímat třeba umělou horolezeckou stěnu, lanové centrum a další sportoviště. Kolem základny jsou pak rozeseta skautská tábořiště, jaká známe ze svého okolí.
„Ralsko je na to vhodný prostor. Jsou tam lesy, skály, studny, sklepy, cesty, sady. Může tam být i celoroční základna na setkávání. Do opuštěného území se může zase vrátit život a může pomoci výchově a vzdělávání. Co víc si přát?“ dodává Farský.
Nápad ohrožuje nevybuchlá munice
Hejtman Libereckého kraje Martin Půta nápad uvítal. „Myslím, že Ralsko by díky skautům víc ožilo a přitom by zůstal zachován jeho přírodní charakter. Tahle aktivita zapadá do plánů, jaké s Ralskem máme. Kraj by se mohl finančně podílet na vybudování potřebné infrastruktury, například různých sítí, které je tam třeba přivést,“ nastínil hejtman.
Prorektor Technické univerzity v Liberci a vedoucího tamní katedry urbanismu Radek Suchánek pokládá poslancovu myšlenku za skvělou a je z ní nadšený.
„Nápad na skautskou rezervaci zahrneme do naší studie, kterou si u nás Liberecký kraj objednal a kterou chceme na konci tohoto roku odevzdat. Místo už jsme si společně se skauty obhlédli a zmapovali,“ řekl Suchánek.
Celá myšlenka ale naráží na dva velké problémy. V místě zaniklé vsi Svébořice chybí voda, která je pro konání jakékoliv akce nezbytná. Během sovětské okupace zde navíc byla střelnice, v okolí tedy leží ještě hodně nevybuchlé munice.
Na tento problém upozornil Václav Bilický, někdejší místostarosta Ralska, vojenský pyrotechnik a dokumentátor zdejší historie.
„Svébořice nebyly zcela ženijně vyčištěny. Sebralo se jen to, co viditelně leželo na zemi. Nevím, jestli je to nejlepší nápad. Možná by se to s velkým úsilím dalo vyčistit, ale stálo by to spoustu času a peněz,“ upozornil Bilický.
Plány na solární energii, polygon i atrakce ztroskotaly
Oba problémy jsou podle dotčených lidí řešitelné. Vybudování rezervace by předcházel důkladný průzkum a zabezpečení celého území. Vodu pak hodlají skauti získat tak, jak to kdysi dělali lidé, kteří zde hospodařili.
„Není nic fatálního inspirovat se našimi předky. Je také trápil problém s vodou, přesto ji do dnes už zaniklých vesnic uměli rafinovaně přivést. Ať už systémem studní, záchytných rybníků nebo vodovodů,“ zdůrazňuje architekt a prorektor Radek Suchánek.
Plánů na zatraktivnění Ralska bylo už několik. Všechny ztroskotaly.
V roce 2009 chtěly firmy využít boomu solárních elektráren a zbudovat tu solární park. Ještě dříve se o letiště v Hradčanech zajímala Škoda Auto, která tu chtěla postavit zkušební polygon. Okolní lesy zase měly sloužit jako chovná stanice nosorožců velkohubých. Plán tehdy podporoval tehdejší ředitel liberecké zoo Josef Janeček, potřebných 200 milionů se ale nepovedlo sehnat.
V roce 2000 pak představila cirkusácká rodina Kludských projekt na největší evropský zábavní park s atrakcemi, hotely, zooparkem a golfovým hřištěm. Dokonce vykoupili některé pozemky. Ani tento nápad ale nedošel naplnění.
