Problém je jasný. Dětí je moc a míst málo. A to i přesto, že město navýšilo počet míst na základních školách o víc než sedm stovek. A přistavělo i školky.
„Zápisy do prvních tříd už máme za sebou. Všechny spádové děti jsme umístili. Je ale samozřejmé, že ne všichni rodiče jsou spokojení, protože škola v místě, kde bydlí, se jim z nějakého důvodu nezamlouvá,“ říká náměstek primátora pro školství Ivan Langr.
Do libereckých prvních tříd zapsali rodiče v lednu 1627 dětí, nastoupí jich ale méně, protože některé děti jsou zapsané na více školách, další dostanou odklad, naproti tomu jiné děti se mohou přistěhovat. Podle matriky by měly v září liberecké školy pojmout 1243 prvňáčků, o 80 víc než vloni, což představuje tři třídy.
„Přednost jednoznačně mají děti, které trvale bydlí ve spádové oblasti dané školy. I s tím jsou ale problémy, protože hranice spádové oblasti vycházejí z kapacity školy a nerespektují přirozené hranice čtvrtí. A tak se může stát, že sousední vchody u jednoho domu patří do dvou škol, někdy třeba rozdělíme i sourozence. Jinak to ale nejde, nemůžeme některé třídy nafouknout a jiné nechat poloprázdné,“ konstatuje Langr.
Radnice se snaží podle situace spádové oblasti aktualizovat. I tak ale se v Liberci začala rozmáhat spádová turistika. Rodiče za úplatu přihlašují před zápisem dítě k trvalému pobytu u známých.
Problém radní řešil s ombudsmankou
„Řešil jsem to dokonce s ombudsmankou. Je to ale etický problém. Podle zákona s tím nemůžeme nic dělat,“ říká Langr. „Snad jen vysvětlovat, že naše školy jsou všechny kvalitní.“
Liberecké školy musejí navíc pojmout i děti z vesnic v okolí, kde základní školu nemají. Příkladem jsou Šimonovice, kde se hodně staví a stěhují se sem rodiny s dětmi.
„Ve školním roce 2015/2016 budeme mít třicet prvňáků. Vlastní školu ale nemáme, a nemáme ani 60 nebo 80 milionů korun na to, abychom si ji mohli postavit,“ upřesňuje šimonovická starostka Leona Vránová.
„Na každého prvňáčka, umístěného v Liberci, jsme ochotní přispět.“ Podle názoru některých rodičů, ale tyto a děti z dalších vesnic ukrajují místa těm libereckým.
S tím ale náměstek Langr nesouhlasí.
„Starostka nás žádala, abychom prvňáky umístili do Vesce a do Doubí, ale v tom jí vyhovět nemůžeme. Opět platí, že přednost mají spádové děti. Takže se může stát, že rodiče z Šimonovic budou vozit potomka do školy pod Ještěd, protože zrovna tam bude místo,“ říká Langr.
Spádovost považuje řada rodičů za diskriminující. „Nechápu to. Moje dítě je hudebně nadané a nemá možnost jít do školy s rozšířenou hudební výchovou v Jabloňové ulici jen proto, že bydlíme za hranicí oblasti. Tady jsem se dozvěděla, že není řešení. Budu ho tedy hledat sama,“ stýská si matka budoucího prvňáčka Radka Blažková. „Pro dítě chci to nejlepší, takže začínám uvažovat o tom, co nazvali spádovou turistikou.“
Podáme odvolání, říká matka
Ještě napjatější atmosféra je v „sekci“ mateřinky. I proto, že za dva týdny vypuknou zápisy. „Když sečteme místa ve všech školkách, dostaneme se k tomu, že je jich o 463 víc než dětí. Když ale počítáme jen městské školky, chybí 122 míst, takže je jasné, že všechny děti neumístíme,“ říká Langr. Soukromou školku si ale mnozí rodiče nemohou dovolit.
Například Lucie Urubková, matka tříletých dvojčat a jednoho ročního mimina, by chtěla v září nastoupit do práce.
„Jdeme k zápisu a už teď víme, že bude problém. Bydlíme v centru Liberce a asi budeme zkoušet víc školek. Šla bych i do toho, že bych musela děti někam vozit, ale jen pokud by to bylo někde na trase MHD. Nemám k dispozici auto. Jedno dítě mi pohlídá babička, ale tři už ne,“ líčí Lucie Urubková.
V případě, že neuspěje, je odhodlaná podat si odvolání. A pak se obrátit přímo na vedoucího odboru školství na magistrátě. U něho se totiž shromažďují informace o volných místech. „Vlastně je to pro mě největší přínos tohoto setkání, nevěděla jsem, že taková možnost existuje,“ dodává.
