Starosta Semil Jan Farský o problému s touto ulicí, která je v majetku kraje, dobře ví. A při zmínce o ní obrazně řečeno doslova nadskočil.
„Před pěti lety dostala Bořkovská ulice nový povrch. Akorát že to bylo v říjnu. Tehdy přišla ta velká sněhová kalamita, která lámala stromy. Mrzlo, chvíli sněžilo, chvíli pršelo a dělníci pokládali asfalt rovnou do vody. Celé město si klepalo na čelo a každému, kdo šel kolem, bylo jasné, že ten povrch dlouho nevydrží. Oni to prostě na ten den měli naplánované, a tak to udělali bez ohledu na počasí,“ rozhořčil se.
Od té doby se v Semilech snaží o to, aby kraj sjednal nápravu. „Ten to podle mých zpráv zkouší vyreklamovat,“ dodal Farský. A krajský radní pro dopravu Vladimír Mastník jeho slova potvrzuje. „Silnice se opravuje v rámci reklamace, zrovna včera jsem po ní projížděl a prověřoval to. Je tam omezený provoz a ty největší problémy se řeší.“
Starosta se diví absurdnímu provedení opravy
Farský kroutí hlavou nad absurdním provedením tehdejší opravy. „Chápu, že v silnicích, na které se dvacet let nesáhne, jsou díry. Ale už po pár letech, nota bene když se do silnice nasype hromada peněz, tak to je opravdu hrozné. Totálně vyhozené peníze,“ zlobí se.
V Semilech podle něj silnice opravují jinak, od základu. „Vyhloubí se půl metru, udělá se odvodnění a položí vrstva kamení, zhutňuje se a až ve finále se položí vrchní vrstva asfaltu. Je to dražší, trvá to déle a uděláme toho logicky méně, ale zase to znamená, že dalších patnáct dvacet let na ně nebudeme muset sáhnout. Opravovat jen vrchní asfaltovou vrstvu je přesně takové to řešení, které vypadá na pohled hezky a na kraji vydrží akorát tak na jedno funkční období.“
Farskému neušlo ani nelichotivé umístění krajských silnic v celorepublikovém měřítku. Celkem ale chápe, jak k tomu mohlo dojít.
„Špatný stav silnic do značné míry zapříčinily povodně. Po nich bylo potřeba přednostně opravit silnice, které vzala voda a do údržby cest v jiných oblastech kraje se peníze nedávaly. A tenkrát šlo o miliardy. Ale lepší se to. Když jedu kolem Hamru, nebo Stráže, tak už to najednou nejsou ty silnice, na nichž člověku spadlo kolo do dvaceticentimetrové díry. Totéž platí u Českého Dubu nebo na Frýdlantsku, kde se mnoho silnic dalo dohromady.“
