„V Českém ráji slouží za rozhledny spíše věže starých hradů, skalní vyhlídky a...

„V Českém ráji slouží za rozhledny spíše věže starých hradů, skalní vyhlídky a podobně,“ říká spoluautor knihy Marek Řeháček. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Kvůli vyhlídce na Troskách se lidé bouřili, odhalí nová kniha o Českém ráji

  • 2
Tři roky bádání, fotografování v různých ročních obdobích a v nohách stovky kilometrů. Tak by se dala shrnout práce na nové knize nerozlučné autorské dvojice Marka Řeháčka a fotografa Jana Pikouse. Tentokrát sestoupili ze svých oblíbených Jizerských a Lužických hor dolů do kraje, do oblasti Českého ráje.

„Všichni máme pocit, že Český ráj dobře známe, ale málokdo ví, že původně tento název označoval úplně jiný region. Byla to dnešní Zahrada Čech, oblast kolem Litoměřic a Teplic. Jenže tu obývali Němci. Fakt, že právě Němci něco nazývají Českým rájem, tehdejším českým vlastencům moc nevoněl. Tak se jim pak hodila právě oblast kolem Sedmihorek, Turnova a Hrubé Skály, kam tak řečený Český ráj přemístili,“ líčí Řeháček. 

Kniha plná barevných fotografií však není prvotně o česko-německém přetahování. Je věnovaná hlavně rozhlednám Českého ráje. Vše se přitom točí kolem turistické Zlaté stezky Českého ráje, která začíná v Mladé Boleslavi a končí v Jičíně. Na této trase s mírnými odbočkami zdokumentovali autoři přes dvacet rozhleden.

V Českém ráji moc klasických rozhleden není

„Je zajímavé, že rozhledny v Českém ráji vznikaly úplně jinak než v Jizerských horách. Vlastně by se dalo říci, že v Českém ráji moc klasických rozhleden není. V Jizerkách to bylo jiné, tam nebylo pro lesy nic vidět, takže se se stavbami muselo nad stromy, aby byl výhled. V Českém ráji slouží za rozhledny spíše věže starých hradů, skalní vyhlídky a podobně,“ říká Řeháček. 

Kromě bohaté textové části a současných fotografií rozhleden i pohledů do kraje je v knize i spousta dobových snímků či starých pohledů. Jsou na nich zachyceni turisté v dobách, kdy lidé chodili na výlet oblečeni tak, jak se my dnes vypravujeme na ples. Dámy v dlouhých róbách a páni ve fracích. 

Vedle notoricky známých rozhleden jako jsou věže Valečova, Kopaniny či Hlavatice, nechybí ani rozhledny, které zde vznikly teprve nedávno. Například Vrchovina v loukách u Sychrova, skokanský můstek v Lomnici nad Popelkou, Dneboh u Drábských světniček či Čížovka u Drhlen. Pro řadu lidí tak může knížka sloužit i jako zdroj zajímavých tipů na výlety. 

„Nechybí samozřejmě ani klasika v podobě Trosek. U těch je zajímavé, že v roce 1912 se vzbouřila část turistických spolků proti tomu, aby se z jedné z věží Trosek stala rozhledna. Nechtěli dopustit, aby dominanta celého kraje dostala tak pofidérní účel, jako je vyhlídka a zničilo ji železné schodiště. A nedej bože, aby pod ní stál ještě stánek s pivem,“ přibližuje jednu z mnoha zajímavostí v knize její autor.