S Babičkou se Libuše Šafránková jako herečka poprvé setkala na konzervatoři, kdy ji v roce 1971 obsadil režisér Antonín Moskalyk do svého televizního filmu, v němž titulní roli ztělesnila Jarmila Kurandová. Pro Šafránkovou byla role Barunky prvním skutečným vstupem do povědomí filmových a televizních diváků. I proto byla velmi potěšena, že se mohla znovu s knihou Babička při nahrávání této audioknihy setkat.
Spolupráci s režisérem Janem Jiráněm si velmi pochvalovala. Nebylo to jejich první pracovní setkání, společně už vytvořili řadu nahrávek. V tomto případě vsadili na klasický přístup. Použili tradiční text knihy, nesnažili se o modernizaci jazyka a vyprávění. Nahrávka tak přináší pocit setkání s důvěrně známým prostředím.
V kontrastu s klasickým textem je moderní ozvučení nahrávky. Četbu oživují četné zvukové efekty a ruchy prostředí. V jednotlivých scénách se ozývá šum lesa, bouřka, zpěv ptáků či rachot kočáru. Zvukový podkres vyprávění společně s instrumentální hudbou a skvělou interpretací Šafránkové, která řadě postav vtiskla charakteristické rysy hlasu i mluvy, výborně podporují posluchačovu představivost.