GLOSÁŘ: Když Pražskému jaru chybí rockerka, je těžké utlouct Fausta

  16:55aktualizováno  16:55
Když letos 1. dubna zemřel básník Jevgenij Jevtušenko, dodalo to jednomu z pražskojarních koncertů na nečekané aktuálnosti. Druhý festivalový týden však vyvolal i některé otázky ohledně dramaturgie i výkonů.

Orchestra of the Age of Enlightenment a dirigent William Christie | foto: Ivan Malý

Pondělní festivalový program České filharmonie v Obecním domě nabídl atraktivně kontrastní program. Původně ho měl dirigovat Jiří Bělohlávek, ale ten musel kvůli nemoci odřeknout a jako náhradu doporučil Petra Altrichtera. V druhé polovině totiž měla zaznít Šostakovičova Symfonie č. 13, kterou Altrichter již několikrát uvedl.

Toto silné, mrazivé dílo, zhudebňující Jevtušenkovy verše, nemilosrdně tepe do černého svědomí sovětského režimu. Od antisemitismu přes utrpení žen shánějících v prázdných obchodech základní tovar, všudypřítomný strach až po kariérismus v totalitní společnosti. K drtivosti provedení nejvíc přispěl mužský sbor, tvořený členy Pražského filharmonického sboru a Kühnova smíšeného sboru, méně pak litevský basista Kostas Smoriginas. Jevtušenkovy verše „recitoval“ jednotvárně, chyběla mu výmluvně úsečná dikce, jíž by měl vyjádřit hrůzu, soucit, ironii i výsměch. Zpěváci z Pobaltí mívají blízko k ruštině, ale tentokrát se vlastně nedalo poznat, v jakém jazyce sólista zpívá. Vůbec celé provedení zapůsobilo spíše umírněným než vyostřeným dojmem.

V první půli zazněla Mozartova raná Sinfonia concertante pro housle, violu a orchestr, v níž se jako vyrovnaná, sehraná dvojice předvedli houslista Jiří Vodička a houslista Jakub Fišer, jenž housle tentokrát vyměnil za violu. Hudbu klasicismu by Česká filharmonie měla hrát mnohem častěji, svědčí ji.

Příliš nekonečný vesmír

Pražské jaro přirozeně zve i další české orchestry, od nichž by se v takovém případě měly spíš než „standardní“ repertoár čekat výjimečné projekty, zprodukované pro festival. Filharmonie Brno tuto představu při středečním koncertě ve věcném, střízlivém prostoru Fora Karlín částečně naplnila, i když Faustovskou kantátu od rusko-německého autora Alfreda Schnittkeho (1934 – 1998) už hrála doma, takže až tak originální počin to nebyl. Tahle skladba, inspirovaná lidovým čtením ze 16. století, však každopádně stojí za poslech. Přes zdánlivý stylový chaos srší invencí a sarkasmem, bourajícím hranice klasiky.

Skladatel si totiž na stěžejním místě s názvem Noční scéna dovolí cosi jako vpád rockové opery, to když v rytmu tanga popisuje mimo jiné, jak ďábel tloukl s Faustem o zeď, až na ní zůstaly kusy mozku... Part psal původně pro Allu Pugačevovou. Očividně si tedy představoval hlas z popu, rocku či odjinud, zkrátka ne nutně podložený operní technikou, ale schopný syrového, až vulgárního výrazu. A něco takového tedy mezzosopranistka Kateřina Jalovcová rozhodně nezosobňuje. Bylo to nudné i jako operní zpěv, o schopnosti napodobit jiný styl nemluvě. V podstatě žádný výraz nepředvedl ani barytonista Roman Janál v partu Fausta.

Solidnější výkony podali tenorista Richard Samek, který partu vypravěče dodal jistý efekt, a kontratenorista Jan Mikušek. Dirigent Dennis Russell Davies je kapacita v moderní hudbě, s orchestrem na skladbě očividně udělal kus práce, proto překvapuje, že si sólistickou sestavu nepohlídal, nebo že tak neučinilo Pražské jaro. Zvlášť když před pár lety se v Brně na provedení podílela Iva Bittová.

Fotogalerie

Vedle úderného a nápaditého Schnittkeho zapůsobil jinak oblíbený cyklus Planety od Gustava Holsta trochu jako invencí chudý příbuzný, který se dlouho nemá k odchodu. Po razantním vjezdu Marse a pár dalších místech už se málokdy něco dělo, až vznikal pocit, že kdyby se z této suity ubralo hodně not, nic by se nestalo. Je otázka, zda se brněnský orchestr neměl pochlubit něčím jiným.

To proslulý Orchestra of the Age of Enlightment s legendárním dirigentem Williamem Christiem se ve čtvrtek v Rudolfinu ukázal v plném světle, dramaturgicky i interpretačně. Přivezl suity Johanna Sebastina Bacha a skladby francouzských, či francouzskou hudbou ovlivněných barokních autorů. Christie dokonce publikum upozornil, že jeden z nich, Johann Caspar Ferdinand Fischer, byl původem Čech. Virtuozita tohoto souboru je rozhodně obrovská, tak obrovská, až si člověk říká, zda nezachází příliš daleko a nestává se samoúčelně dravou, na úkor původního, čistě hudebního sdělení. Ale to je, pravda, jiná úvaha než zda Filharmonie Brno musí nutně do Prahy vozit Holstovy Planety.

  • Nejčtenější

Hudební kalendář 2019: Koncerty světových hvězd, které nesmíte prošvihnout

Rok 2019 zpříjemní hudebním fanouškům vystoupení řady hvězd. Přijede třeba Andrea Bocelli. Podívejte se na přehled...

RECENZE: Karel, já a ty nabízí defilé třicátníků, kteří nevědí, co chtějí

Bohdan Karásek říká svým pracím „bytové filmy“, což lze přeložit jako levné projekty na pomezí studentských a...

Odlišné názory dnes někteří označují za fake news, řekl Vašut v Rozstřelu

Ve čtvrtek do kin vstoupí snímek Jonáše Karáska, který na filmová plátna přináší největší vzpouru ve vězeňské historii...

Největším českým porevolučním hitem je Země vzdálená

Během tří dekád od pádu komunistického režimu vzniklo mnoho hitů, ale tím největším je podle mínění diváků hudební...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Hudba místo psychiatra. Korn představí v Praze album plné bolesti ze smrti

Do Prahy se vrátí po třech letech, tentokrát však s hodně temným materiálem. Američtí nu-metalisté Korn představí 30....

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

Premium

Vémoly je mi líto. Bez něj bychom O2 arenu nevyprodali, říká šéf Oktagonu

Karlos Vémola a Attila Végh. První jmenovaný po dvou minutách padá v Oktagonu k zemi a píše tím další část příběhu,...

  • Další z rubriky

RECENZE: Zpěvačka Beth Hart vyhlásila válku démonům a zvítězila

Americká bluesrocková zpěvačka a pianistka Beth Hart si prožila mnohé. Ve dvaceti ji opustil otec, sestra jí zemřela na...

Queenie je víc než revival. Hudební divadlo míří do O2 areny i do světa

Začínali jako studentská parta nadšenců a dotáhli to až na velká světová pódia. Queenie patří k nejúspěšnějším českým...

RECENZE: Nová deska Ringo Starra je plná řídkých a nevzrušivých písní

Sympatie, které už roky vzbuzuje jeden ze dvou dosud žijících The Beatles, bubeník Ringo Starr, bohužel nezaplaší velmi...

RECENZE: Zpěvačce Céline Dion neschází odvaha, ale nedostává se jí hitů

Kanadská zpěvačka Céline Dion reflektuje tragické události ve svém životě novým albem Courage. Na věhlas jejích...

Advantage Consulting, s.r.o.
2nd LEVEL SUPPORT MS SERVERS

Advantage Consulting, s.r.o.
Jihomoravský kraj
nabízený plat: 35 000 - 45 000 Kč

Najdete na iDNES.cz