Neděle 26. ledna 2020, svátek má Zora
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 26. ledna 2020 Zora

RECENZE: Šílená Lucia v Drážďanech připomíná funebráckou baladu

  18:55aktualizováno  18:55
Semperova opera v nedalekých Drážďanech může být alternativou k nepřesvědčivým výkonům pražského Národního divadla. V představení Donizettiho Lucie z Lammermooru navíc účinkoval i Slovák Pavol Bršlík.

Scéna z Donizettiho Lucie di Lammermoor v Semperově opeře | foto: Semperoper

Inscenačně se tato dva roky stará produkce režiséra Dietricha W. Hilsdorfa nevymyká ze současného trendu umanutě se snažícího za každou cenu vyhnout původnímu místu a hlavně času děje, jenže nenabízejícího smysluplnou myšlenku. Jedna z vrcholných oper italského bel canta první poloviny 19. století, jejíž libreto vzniklo podle románu anglického romanopisce Sira Waltera Scotta, kombinací kantability a dramatického výrazu vykresluje portréty několika postav, které drtí nenávist mezi rodinami. Vrcholí scénou šílené Lucie, která neunesla vnucený sňatek, mající zachránit jejího bratra, a o svatební noci ubodala novomanžela.

Gaetano Donizetti: Lucia di Lammermoor

Dirigent: Stefano Ranzani

Režie: Dietrich W. Hilsdorf

Semperova opera, Drážďany, 18. prosince 2019

Hodnocení­: 70 %

Dílo původně se odehrávající ve Skotsku 16. století sice není v Drážďanech zběsile přenesené do současnosti, „pouze“ někam na přelom 19. a 20. století, ale kombinace bílé abstraktní scény a černých kostýmů a studených neonových světel je fádní, působí chladně a odtažitě od prudkých emocí, jež lomcují postavami. Rozhodně nevytváří pozadí pro jejich koncentrát – pokud to snad režie zamýšlela. Režisér v tištěném programu tvrdí, že zkoumal Scottovu předlohu i další literární zdroje včetně E.A. Poea či E.T.A. Hoffmanna, proti čemuž se jistě nedá nic namítat, ale ze snahy být chytřejší než schopný libretista Salvatore Cammarano, jenž Scotta zhustil do přímočaré dějové linky, nic výjimečného nepovstalo.

A když, tak zmatek. Z Luciiny společnice Alisy se stala - v libretu jen zmiňovaná - matka titulní hrdinky, z vychovatele Raimonda další bratr Lucie, z něhož režisér udělal hlavu klanu a hlavního strůjce teroru vůči Lucii. Jenže epizodní figurka Alisy nemá dost prostoru, aby v pozměněné podobě zdůvodnila svou existenci, jakkoli v románu je to paradoxně autoritativní matka, která dceru donutí vzdát se vyvoleného snoubence. Raimondo pak u Donizettiho hovoří spíše umírněným než autoritativním hudebním jazykem, v němž se pojí či snad sváří jistý soucit s Lucií s povinností vůči „zaměstnavateli“.

Z celé inscenace si člověk zapamatoval asi nejvíc několik rakví – z jedné hned v úvodu vstane matka, do další je uložen ubodaný novomanžel, v jiné nakonec spočine Lucia. Asi to měly být všechno atributy čehosi, co mělo účinkovat jako „černá romantika“, či „gotická“ opera, ale českému divákovi tak nějak mimoděk pořád naskakovalo funebrácké blues z Limonádového Joea. Tedy až na to, že to nebylo blues.

Role pro slovenského tenora

A to nakonec byla záchrana, protože audiální dojmy byly o poznání lepší. V extrémně virtuózní titulní roli se představila finská sopranistka Tuuli Takala, která upoutala hebkým, sytým hlasem, který nezněl jen jako automat na výrobu koloratur, ale pro vykreslení portrétu nešťastné dívky měl i lyrické kouzlo. Technicky ovšem nezačala nejlépe, v první árii dokonce některé tóny vzala vyloženě špatně, nicméně postupně se zlepšovala a scénu šílené Lucie provedla velmi dobře. Závodila v ní se skleněnou harmonikou, speciálním nástrojem, jenž Donizetti původně zamýšlel použít, ale v divadelním provozu je většinou nahrazován flétnou. Je to však právě skleněná harmonika, která dodává scéně zvláštně přízračný charakter, a evokuje rozdvojenou duši, jejíž část se ocitá mimo reálný svět.

Luciina milence Edgarda zpíval slovenský tenorista Pavol Bršlík (ve světě používající příjmení Breslik), jenž zanechal lepší dojem než když na jaře zpíval v témže divadle německy Jeníka ve Smetanově Prodané nevěstě. Italské bel canto mu sedí lépe, hlas má sílu i ladnost a technickou vyrovnanost. Ladný, mocný zvuk předváděl i ruský barytonista Aleksei Isaev jako Luciin bratr Enrico, i když někdy na úkor plastičtějšího obrazu tohoto muže, jemuž nezbývá, než dotlačit sestru ke kýženému sňatku. Také Georg Zeppenfeld coby Raimondo zpíval krásně oblým a měkkým basem. Připočteme-li k tomu velkou zvukovou kulturu orchestru, který vedl italský dirigent Stefano Ranzani, bylo co si užívat aspoň ušima když už ne očima.

  • Nejčtenější
Premium

Je z ní druhá Greta. Z Emmy Watsonové se stala ekologická aktivistka

Filmová čarodějka to dopracovala k důležitým proslovům a boji za ženská práva. Co všechno už má Emma Watsonová vlastně...

TELEVIZNÍ CENY: Modrá krev, či poslední trabanty? Vyberte dokument roku

Na portálu iDNES.cz pokračuje pátý ročník televizních cen. Čtenáři vyberou postupně nejlepší český i zahraniční seriál,...

Hudební kalendář 2020: jaké největší zahraniční hvězdy letos přijedou?

Česká republika už se stala důležitou zastávkou zahraničních hudebních hvězd. V roce 2020 přijedou i ty, které ji dosud...

Překvapený Hus, chuligán Žižka, mohykán Roháč. Husitská trilogie v jednom

Tvář celá zbrocená krví má jen jedno čisté místo tam, kde jsou jasně znatelné kontury sejmuté pásky přes oko. Výmluvným...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

RECENZE: Sexuální výchova od Netflixu, balzám na duši v éře Xanaxu

Filmy a seriály, které se hrdě hlásí k žánru teenagerovské komedie, často zavánějí průšvihem. Vypadá to však, že tvůrci...

Premium

Do dvou let se ukáže neudržitelnost elektroaut, říká bývalý šéf Škoda Auto

Vadili jsme hlavně značce Volkswagen, když jsme postavili Octavii proti Golfu, říká v rozhovoru pro LN Vratislav...

Premium

Parkování zadarmo díky fíglu. Stačí si připlatit za vlastní espézetku

Češi parkující v centru Prahy na takzvaných modrých zónách zkoušejí fígl, jak nezaplatit za parkovné svého auta ani...

Premium

Proč vyhraje vodík. Vynálezce Tůma má o budoucnosti automobilů jasno

Už před dvaceti lety se projel vodíkovým autem, kterým chtějí Japonci na letošní olympiádě v Tokiu propagovat...

  • Další z rubriky

RECENZE: Underworld na novém albu spíš než taneční nářez nabízejí snivé plochy

Doby, kdy dvojice Karl Hyde a Rick Smith, společně známá jako Underworld, přiváděla posluchače do extáze tanečními...

Alicia Keys předvede Praze svou hudební terapii. Vrátí se po sedmi letech

Oceňovaná americká zpěvačka Alicia Keys vystoupí 25. června v pražské O2 areně. Patnáctinásobná vítězka ceny Grammy se...

Colours Of Ostrava oznamuje další jména. Zpěvačku LP a kapelu Tindersticks

Letošní ročník festivalu Colours Of Ostrava krom dalších účinkujících ozdobí americká zpěvačka s italskými kořeny Laura...

RECENZE: Adam Plachetka se snažil stavět mosty. Moderátor je zase bořil

Operní pěvec Adam Plachetka může začít říkat, že zaplnil O2 Arenu. Nápad udělat z něj hvězdu koncertu jejímu vedení...

OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?
OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?

Čtrnáct maminek z řad blogerek otestovalo věci pro děti a miminka od značky Fisher-Price. Jak si usínáčky (vydra a ježek), houpátka, sedátka a tři druhy deček vedly v testu přísných kritiků – jejich dětí?

Najdete na iDNES.cz