Kapela Bratři na koncertě v pražském Paláci Akropolis

Kapela Bratři na koncertě v pražském Paláci Akropolis | foto: Michal Turek, MAFRA

RECENZE: Bratři přivedli zaplněný Palác Akropolis do tanečního transu

  • 2
Dvojčata Jiří a Ondřej Veselí, fungující jako duo Bratři, uvedli do světa dlouhohrající debut Two Minds bezchybně šlapajícím živým setem, který předestřel, v čem spočívají největší přednosti jejich hudby.

Je to patrné na zmíněném albu, ale živě, v přímém kontaktu s publikem, je to ještě patrnější – Bratři nehrají tradiční taneční „tracky“, ale v prvé řadě písničky. Obejdou se sice bez vokálů, přesto je v nich patrná ústřední melodická linka, samozřejmě podpořená pulsující rytmikou. Může za nejspíš působení v elektropopové skupině Cartonnage, každopádně hudba Bratří není jen k tanci, ale i k pozornému poslechu. 

Logicky a plynule na sebe navazující hudební témata, rafinovaná práce s gradací, kdy se beat na několik vteřin odmlčí, aby posléze explodoval s ještě větší exotikou, zvuková pestrost. Tak velí zásady tanečního žánru a Bratři se jich drží a využívají je v nápaditý, propracovaný a přitom velmi lehce a příjemně stravitelný celek. 

Všeliké mašinky navíc doprovázejí živými bicími, což jejich hudbě ještě přidává na živelnosti. Živě skladby proti albovým verzím příliš změn nedoznávají, ale proč by měly? Takto si je Veselí vypiplali a v této podobě jsou nejúčinnější, o čemž svědčilo nadšené přijetí rozskákaného Paláce Akropolis. Byl to strhující, od začátku do konce skvěle vystavěný atak na mozek i na nohy, dobarvený projekcemi, v nichž hlavní roli hrály trojúhelníky známé už z obalu alba.

Drahthaus, Bratři

80 %

Palác Akropolis, Praha

12. listopadu 2021

Ještě než Akropolis kapitulovala pod bratrským diktátem, mohl si zprvu pohříchu nepočetný dav vychutnat neméně výborné vystoupení předskokana, rakouského čtyřčlenného souboru Drahthaus. Už na první pohled originální těleso (všichni členové se na pódium dostavili v bílém outfitu) působí trochu jako parta nerdů, kterým činí neskonalou radost míchat jazz s technem, elektroniku doprovázet trubkou, tahací harmonikou a zkoumat, co se stane, když mezi lidi vhodí hudební ekvivalenty geometrických těles.

Zážitek je už poslech jejich desek – kromě několika singlů a jednoho EP vydali zatím jediné dlouhohrající album Drahthaus – ale živě je to ještě pozoruhodnější a zábavnější zážitek. Ke konci už jim naštěstí aplaudoval přece jen zaplněnější sál. Byla to jejich česká koncertní premiéra, a pokud se k nám v budoucnu opět vydají, nenechte si je ujít.