Propagaci seriálu česká pobočka HBO zvládla na jedničku. Sjednala si oblíbené influencery a ti jej společně nadšeně doporučovali na sítích. Není se čemu divit, dílo je to vskutku atraktivní. Slibuje napětí, pohled do elitní společnosti, detektivní zápletku i prověřené tvůrce.
Kromě kvalitního obsazení (Nicole Kidmanová, Hugh Grant, Donald Sutherland) se navíc opírá i o jméno Davida E. Kelleyho. Cenami ověnčený scenárista, producent a bývalý advokát stojí za řadou televizních klasik - Ally McBealovou, Nemocnicí Chicago Hope nebo Kauzami z Bostonu.
Když se k projektu navíc přidala dánská režisérka Susanne Bierová, jež je podepsaná pod oscarovým Lepším světem nebo skvělým Nočním recepčním, očekávání senzace je více než logické. Jenže ona se nekoná. Chyba spočívá jak v scenáristické adaptaci literární předlohy Jean H. Korelitzové, tak v rozhodnutí natáhnout děj do šesti epizod.
Příběh otevírá pohled do světa newyorské elity, kde se na dobročinných večírcích draží sklenice kohoutkové vody a zdi domácností zdobí díla Gerharda Richtera nebo Francise Bacona.
Psychoterapeutka Grace Fraserová (Kidmanová) a její manžel, dětský onkolog Jonathan (Grant) tímto světem soukromě pohrdají, zároveň k němu však neoddělitelně patří. Svou bezchybností, úspěchem i rodovým předurčením. Franklin, otec Grace je prominentním Newyorčanem. Pozůstatky lidskosti v rodině ztělesňuje snad pouze jejich syn Henry. A hlavně události, které mají jejich životní rovnováhu jednou provždy narušit.
Už dokonalé kudrny Kidmanové totiž věstí, že tady všechno v pořádku určitě není. A vražda mladé ženy, kterou Grace znala jen chvíli, to brzy odhalí.
V této fázi se příběh přetavuje v klasický formát detektivky typu „whodunit” (kdo to udělal) s prvky thrilleru, jehož tísnivá atmosféra je alespoň v prvních dvou epizodách vesměs dobře zvládnutá. Už třetí epizoda (více dílů doposud HBO neodvysílalo) však přináší víc teatrálních záběrů roztřesených zápěstí a těkajících pohledů Kidmanové podpořených rádoby sugestivními avšak zcela vyprázdněnými dialogy, než je zdrávo.
Nehledě na Graciny nejasné a hlavně protichůdné motivace, které působí zmatečně a navíc zcela okatě plní funkci dějové vystýlky. A takových bude pravděpodobně přibývat. Všechno totiž naznačuje tomu, že tvůrci se rozhodli poskytnutou stopáž spíše vycpat než využít. Upozorňují na to i zahraniční recenze.
Ty hovoří také o šancích Hugh Granta na první Zlatý glóbus kariéry. Hvězda Notting Hillu nebo Lásky nebeské však už v minulosti podala sebejistější výkony, role Jonathana je výjimečná pouze v tom, že se vymyká Grantovu klasickému repertoáru.
Oproti populárním Sedmilhářkám (taktéž HBO, taktéž Kelley a Kidmanová), tomuto dílu chybí větší snaha vykreslit charaktery jako svébytné osobnosti a ne jen jako stereotypní hráče v honu za odpovědí na otázku, kdo je vrah.
Už nažehlené a vždy pohotové dialogy však naznačují, že takovou ambici tentokrát Kelley ani další neměli. Přesto se seriál z pochopitelných důvodů těší celosvětovému úspěchu. A skvěle to ilustruje rostoucí počet článků na téma „kabát Grace Fraserové” nebo „šaty Grace Fraserové“. Na vyšší hodnocení to však nestačí.
