Mám gratulovat Janu Frankovi, nebo Daniele Fisherové? Jak je to s tím pseudonymem?
Vysvětlení pseudonymu je velmi prozaické. Můj tatínek se jmenoval Jan a moje maminka Franková. A proč jsem ho vůbec zvolila? Píšu velmi dlouho a rukopis se pozná. Pokud jsou v porotě odborníci, tak by měli mít nos na to, aby poznali, co kdo napsal. A já jsem se rozhodla, že zkusím napsat něco úplně jinak.
Obludy bratří Formanů vyfoukly Cenu Alfréda Radoka Havlovu OdcházeníSedmnáctý ročník Cen Alfréda Radoka, které udílejí divadelní kritici, přinesl příjemná překvapení. Havlovo Odcházení se stalo nejlepší českou hrou, nejvyšší titul Inscenace roku ovšem získali pro své divadlo bratři Formanové za Obludárium. |
Opravdu nikdo nepoznal váš styl?
Nikdo. Ani v Aura-Pontu (spolupořadatel Cen Alfréda Radoka, pozn. aut.), ani v porotě netušili, že to jsem já.
Měla jste radost, že se vám váš "experiment" podařil?
Mám z toho opravdu velikou radost. Sama jsem seděla v řadě různých porot. Nejde o protekcionismus, ale jsou to nejrůznější sympatie, antipatie, osobní známosti, které ve výsledku rozhodují o vítězích. A já jsem si řekla, že půjdu do toho rizika: nabídnu zcela neznámé jméno a úplně jinak napsaná text. Když to nevyjde, nemá cenu zkoušet to znovu.
Jak se vám osvědčilo psaní? Píše líp Daniela Fisherová, nebo Jan Frank?
(Směje se.) Pořád ráda experimentuju, je mi jednašedesát a to už je obvykle doba, kdy autor jde "na jistotu". Když aspoň trochu za něco stojí, má svojí techniku, naučené postupy a ví, co zafunguje. Mě pořád baví vymýšlet to, co tu nebylo.
Takže by se v příštím roce mohl objevit kamarád Honzy Franka?
Hru píšu rok, to není rozhodnutí příštích několika týdnů. Jsem velká nimra, která se v textu hrabe a neustále ho předělává. Takže napsat hru jednou za rok by mě zabilo.