Železobetonová stavba je v havarijním stavu. Bývalé vedení radnice chtělo spustit druhou etapu její opravy. Spočívat měla ve vystěhování speciální technologie pod budovou (podrobněji v článku Karlovy Vary na čas přesunou technologii Vřídla do náhradních prostor).
Podle primátorčina náměstka pro investice Petra Bursíka bude nové řešení zhruba o patnáct milionů levnější a radnice jej představí v polovině ledna. Zbývající peníze poslouží stabilizaci nejteplejšího karlovarského pramene.
„Nové technické řešení spočívá v tom, že stávající krenotechnologie zůstane tam, kde je. Vytvoří se speciální betonová stavba, na kterou by se udělala nová konstrukce stropu tak, abychom ochránili nádrže na jímání vřídelní vody,“ vysvětlil Petr Bursík.
Trvat by to mělo podle odhadů čtyři až pět měsíců. Tento stav pak vydrží do doby, než bude vypsaná architektonická soutěž na novou kolonádu. Tu požadovalo už předešlé zastupitelstvo. Vystěhování technologie mělo stát 21 milionů, dalších pět a půl milionu korun mělo jít do předprostoru kolonády.
Ušetřené peníze podle náměstka pomohou dvěma důležitým věcem.
„Je to zajílování koryta řeky Teplé kvůli tomu, aby nedocházelo k divokým vývěrům Vřídla. Tlak bude tím pádem situován tam, kam potřebujeme. Dále jsou to tři jímací vrty, které budou regulovat tlak vody, a ta by pak měla ve finále jít do Vřídla samotného,“ vyjmenoval Petr Bursík.
Podoba nové kolonády je podle něj druhotná.
Vřídelní kolonáda byla vystavěna podle návrhu architekta Jaroslava Otruby na přelomu šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století na místě litinové kolonády ze 70. let devatenáctého století. Stala se rovněž tématem vůbec prvního karlovarského referenda.
To navrhovalo kolonádu zbořit a na jejím místě opět postavit litinovou repliku. Tento návrh těsně neprošel.
„Je v zájmu města, aby se neodkladně a co nejrychleji části budovy, které havarijní stav budovy Vřídla způsobují, obnovily,“ uvedla ve svém stanovisku Kancelář architektury města.
15. dubna 2016 |
