Na programu jsou přednášky a semináře, například o přípravě přeshraničního projektu Cesta do nitra Země. Také se bude mluvit o plánu na zpřístupnění Goethovy štoly a soustavy chodeb pod Komorní hůrkou.
Účastníci se poprvé po mnoha letech podívají do obnovené části podzemní chodby, jež vede do nitra jedné z nejmladších středoevropských sopek. Plánovaná je i návštěva unikátní rezervace SOOS, která vděčí za svou podobu právě tektonické činnosti.
Setkání bude pokračovat v sobotu, kdy jsou v sále kulturního domu ve Skalné připraveny od 10 hodin přednášky, například o aktuální seismické aktivitě v západních Čechách či podrobnosti o mezinárodním projektu průzkumných vrtů.
Pět metrů pod zem
Nebude chybět seminář o ochraně lázeňských pramenů. Organizátoři přichystali také exkurzi do geofyzikálního muzea ve Skalné, navštívit bude možné i tamní seismickou stanici, která vysílá informace o pohybu země ze štoly pod hradem Skalná.
„Lidé se už u Komorní hůrky dostanou devět metrů od kamenného portálu přibližně pět metrů pod povrch,“ podotýká Milan Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, který za plánem zpřístupnit systém podzemních štol pod Komorní hůrkou stojí.
„Chodba je zajištěná, stěny jsou znovu vyzděné a omítnuté, nechybí osvětlení, které napájí solární panel. A protože chodba klesá pod úhlem přibližně 30 stupňů, což je velmi prudký sklon, z bezpečnostních důvodů je tu i zábradlí,“ konstatuje Brož, který věří, že další hloubení výzkumníkům už otevře systém původních chodeb, které v první polovině 19. století přivedly vědce až k sopouchu se ztuhlou lávou.
Potvrdily se tak názory, že vyvýšenina v Chebské pánvi je sopečného původu. Podle historických nákresů vedou tři stovky metrů podzemních labyrintů místy až 18 metrů pod povrchem.
„Tam se chceme dostat. Předpokládáme, že důlní dílo bylo v průběhu kopání přístupné vertikálně, lidé se dovnitř dostávali po žebřících a stejným způsobem i vytahovali za pomoci kladek na povrch vytěženou zeminu. Přístupová štola, kterou se snažíme obnovit, byla zřejmě vykopána a osazena kamenným portálem dodatečně, a to kvůli pohodlnějšímu přístupu. My se jej nyní snažíme obnovit,“ říká Brož.
K další části štoly
Dodal, že další práce zahájí výzkumníci ještě letos. „Chystáme se otevřít shora další část štoly, abychom mohli opět nasadit do práce malý bagřík. Až chodbu vyčistíme a obnovíme, jámu zasypeme. Pak už se bude pracovat výhradně pod povrchem,“ uvedl Brož.
Soustavu chodeb pod Komorní hůrkou dal na popud básníka a mineraloga J. W. Goetha v roce 1837 razit hrabě Kašpar Šternberk, mecenáš a spoluzakladatel Národního muzea v Praze. Chtěl tak dokázat, že Komorní hůrka vznikla sopečnou činností. Sám Goethe se však potvrzení této domněnky nedožil. Zemřel v březnu 1832 ve Výmaru.
