(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Dan Materna, MAFRA

Školáci z regionu nezvládli přijímačky, pohořeli hlavně v matematice

  • 4
Letošní oficiálně první ročník jednotných přijímacích zkoušek dopadl pro žáky v Karlovarském kraji velmi špatně. Ukázaly to souhrnné výsledky jednotné přijímací zkoušky, které v těchto dnech zveřejnilo Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat).

Průměrné výsledky uchazečů však byly natolik alarmující, že odborníci vyslali politikům vzkaz: Je třeba něco změnit. V systému vzdělávání, kdy jsou školy financovány podle počtu žáků a ne podle výsledků, se na střední školy dostávají i děti, které by tam vůbec být neměly.

Žáků na základních školách totiž ubývá a střední školy se o ně přetahují. A odborníci jdou ještě dál. Tvrdí, že studenti, kteří nesplnili ani předepsané minimum při přijímacích zkouškách a přesto byli přijati, s velkou pravděpodobností nezvládnou ani jednotné maturitní zkoušky.

Budou tedy trávit na střední škole čas zbytečně. Přitom by se mohli s úspěchem třeba vyučit řemeslu.

Varovné poselství testů

Nejmarkantnější jsou údaje při porovnávání úspěšnosti studentů do čtyřletých škol v Karlovarském kraji. V češtině uspělo jen necelých 57 procent dětí, ještě horší to bylo v matematice. Tam úspěch zaznamenalo jen 39 procent zájemců o středoškolské maturitní studium.

„Bavíme se samozřejmě pouze o průměrných údajích, což neznamená, že v nejhorších krajích nejsou dobré školy a naopak,“ mírní skepsi ředitel Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání Jiří Zýka.

Dodává však, že testy odhalily obrovské problémy budoucích studentů, a to zejména v matematice. Mnoho žáků základních škol podle něj nezvládá ani základní operace s čísly, úpravy jednoduchých výrazů či práci s procenty. V českém jazyce zase dětem chybí základy pravopisu, schopnost porozumět textu či řešit otázky bez nabídky odpovědí.

Výsledek učitele nepřekvapil

Učitele v regionu výsledek nepřekvapil. „Myslím si, že je to obraz současného školství. Každá škola má jiný vzdělávací program. Když se pak děti přestěhují, je to průšvih, zaostávají,“ naznačuje ředitel 2. základní školy v Chebu Bohumil Jecha. „Je také třeba přihlédnout ke skladbě obyvatel regionu,“ dodává.

Podobný názor má i ředitel chebské 3. základní školy Pavel Černý. „A co se týče výsledků přijímaček, uvítal bych zpětnou vazbu, abychom věděli, co žákům dělá největší problémy, a tomu uzpůsobit naši práci. To zatím nejde. Proto se účastníme alespoň testování scio,“ konstatuje.

Zástupce ředitele Gymnázia Cheb Jan Žídek míní, že gymnázií se problém až tolik netýká. Přiznává však, že i tady se musí vypořádat například s nedostatky při čtení. „Děti někdy nerozumí tomu, co čtou. Neumí text rozebrat, upravit, pochopit. Proto jsme zavedli nový předmět funkční čtení,“ vysvětluje.

Učitelé se s odborníky z Cermatu shodují v tom, že hlavním důvodem nelichotivých výsledků je složení obyvatel kraje, tedy přirozené rozvrstvení IQ v populaci. „Těžko lze očekávat, že snížení neúspěšnosti by v takovém případě mohli napomoci jinak nebo déle vzdělávaní učitelé,“ píše se ve zprávě o výsledcích přijímacích zkoušek.

Podobný názor má i radní pro oblast školství Karlovarského kraje Jaroslav Bradáč. „Je průšvih, když se na střední školy dostanou i děti s trojkami či čtyřkami. Také proto bude nutné přistoupit ke změnám,“ dodal radní Bradáč.