Hned dva obrovské problémy trápí přehradu Skalka u Chebu. Prvním je velké množství jedovaté rtuti, které do Česka přináší říčky Reslava a Kössein z pozemků v okolí dávno zrušené chemičky v Německu. Druhým je fosfor. Ten je živnou půdou pro výskyt sinic.
Ve vodě Skalky je ho každoročně tolik, že zde hygienici kvůli obrovskému množství sinic téměř každoročně uprostřed léta vyhlašují zákaz koupání. Do vody se fosfor dostává z prostředků na praní či splachem z polí a pastvin převážně v Německu. Zdrojem jsou rovněž chaty a chalupy na českém území.
Chebská radnice se teď rozhodla, že problém začne řešit. Jako první krok chce co nejdříve odkanalizovat pravý břeh Skalky. Získá tak silný argument pro jednání s Němci. Ty chce poté vyzvat, aby se čistotou vody, proudící do Skalky z Německa, začali také intenzivně zabývat.
Potrubí by mohlo vést po dně přehrady
„Chceme z jich strany větší iniciativu, proto začínáme u nás. Nejprve aktualizujeme dvanáct let starou studii, poté zahájíme projektování a pak chceme co nejrychleji svést odpadní vody z objektů a osad na pravém břehu Skalky do kanalizace,“ uvedl chebský starosta Jan Vrba.
Přehradu Skalka zamořuje rtuť z německé továrny, našla se i v tělech ryb |
Tlaková kanalizace už několik let vede z Pomezí do Chebu. Podle Vrby se uvažuje i o tom, že by se na hlavní kanalizační řad mohla napojit rovněž osada Bříza, ležící na protějším břehu. „Potrubí kanalizace by bylo možné položit na dno přehrady, to je taková technická zajímavost,“ prozradil starosta.
„Předběžně se bavíme o tom, že by mohlo vést v místě, kde bývala stará cesta k Pomezí,“ doplnil Vrba. Projekt podporuje kraj, který prostřednictvím radního Karla Jakobce slíbil Chebu vypsat na akci dotační titul. Jak dále řekl, finančně by pomohla také společnost Chevak, která je v regionu správcem kanalizační sítě.
Experiment s modrou skalicí se nepovedl
Podle mluvčího Povodí Ohře Jana Svejkovského se Skalka s masivním rozvojem sinic potýkala už bezprostředně po napuštění v roce 1964. „V té době se ale nikdo nezabýval zjišťováním příčin tak velkého výskytu sinic, které bylo výraznější než na ostatních nádržích,“ konstatoval.
Odborníci zkoušeli vylepšit vodu ve Skalce modrou skalicí, zásahy však měly krátkou účinnost kvůli rychlé obměně vody v nádrži. „Od roku 2004 provádíme pravidelná mikroskopická hodnocení zaměřená na zjišťování jednotlivých druhů řas, rozsivek a sinic, včetně stanovení rizik spojených s koupáním,“ dodal Svejkovský.
V prosinci 2020 byla Povodím Ohře vypracována studie, podle které jsou zdroji znečištění v povodí nádrže Skalka splaškové odpadní vody od přibližně 80 tisíc obyvatel v Německu i Česku, dále srážkové vody z polí a pastvin, a také odpadní vody z rekreačních objektů v okolí nádrže.
Stavem Skalky se zabývá mezinárodní projekt
Svejkovský dodal, že řešením je modernizovat čistírny splaškových odpadních vod a tyto vody odvést mimo přehradu Skalka. Je nutné kontrolovat způsob likvidace odpadních vod z rekreačních objektů v okolí vodní nádrže. Vedle zamoření vody fosforem se řeší i splavování rtuti, která se do Skalky dostává z pozemků v Německu.
V rámci mezinárodního projektu odborníci vybrali vhodné způsoby, jak koryta kontaminovaných bavorských řek upravit a několik pilotních zásahů už také provedli. Českoněmecká pracovní skupina nyní získané poznatky vyhodnotí a bude pokračovat ve výzkumné činnosti.
Jejím hlavním úkolem bude najít vhodný způsob, jak břehy s obsahem rtuti stabilizovat, aby při zvýšených průtocích nedocházelo k dalšímu vyplavování této látky. Důležitým úkolem je rovněž plánování údržby vodních toků a monitoring říční sítě s ohledem na zasažení rtutí.
7. října 2021 |
