Ašský zámeček, sídlo tamního muzea, potřebuje rekonstrukci.

Ašský zámeček, sídlo tamního muzea, potřebuje rekonstrukci. | foto: Město Aš

Muzeum v Aši má co nabídnout. Potřebuje ale rekonstrukci a úpravu sbírek

  • 0
Budova Národopisného a textilního muzea v Aši je ve špatném stavu. Střechou zatéká, v přízemních prostorách pak vzlíná vlhkost. Město plánuje, že havárie odstraní ještě letos. Zároveň ale řeší, jak muzeum pozvednout a zatraktivnit pro místní i turisty. Je hotová studie na celkovou rekonstrukci muzea, která zahrnuje i úpravy okolí.

„Studie řeší vlastní budovu, přístavbu, vnitřní vybavení, kavárnu, zahradu, zeleň a mnoho dalšího. Zastupitelé už studií viděli, teď se k ní budou moci vyjádřit obyvatelé. Pokud do rekonstrukce půjdeme, začne se chystat projekt a poté nás čeká boj o dotace. Bez nich se neobejdeme, odhadovaná cena úprav je kolem 50 milionů korun. To je zcela mimo možnosti města,“ uvedl ašský starosta Vítězslav Kokoř.

Zdůraznil, že bez ohledu na to, jak dopadne veřejné projednání studie, bude město muset už letos začít řešit nejpalčivější problémy budovy a odstranit havárie.

„Největším problémem objektu zámečku, v němž muzeum sídlí, je v současné době vlhkost zdiva v některých místnostech. A také je nutná výměna veškeré střešní krytiny,“ upřesnil mluvčí města Milan Vrbata.

O unikátních předmětech se příliš neví

Vedle toho chce vést radnice diskuzi, jakou podobu bude v budoucnu mít samotná expozice muzea. „Chtěli bychom zatraktivnit vnitřní prostory tak, aby byly pro obyvatele města i turisty zajímavé. Rádi bychom nějakým způsobem představili lidem ohromné množství textilních sbírek, které muzeum vlastní,“ podotkl starosta.

Poznamenal, že to bude složité, ale jak ukazují zkušenosti z jiných muzeí, možnosti tu jsou, například virtualizace.

„Chtěli bychom unikáty, které v Aši máme, nějakým způsobem propagovat, protože se o nich příliš neví, a to je velká škoda,“ konstatoval starosta.

Patrně největší sbírka rukavic na světě

Studie, která vedle rekonstrukce řeší i expozici, chce muzeum posunout na úroveň jakéhosi centra, které by návštěvníkům poskytlo prohlídkovou část vytvořenou v souladu s moderními trendy. Umožnilo volnočasové a vzdělávací aktivity pro děti a dospělé, a navíc by odborníkům či studentům textilních oborů nabídlo využití unikátních sbírek vzorků pro studijní či dokumentační účely.

„Muzeum například disponuje sbírkou, která obsahuje 23 tisíc půlpárů rukavic. Podle našeho mínění je to největší sbírka rukavic na světě. Máme také řadu vzorkovnic dříve vyráběných látek, z nichž některé jsou přes dvě stě let staré. Hledáme také umístění pro textilní stroje darované místním podnikatelem, které by umožnily návštěvníkům muzea zhlédnout funkční výrobní linku,“ doplnil Milan Vrbata.