„Opravy se soustředí na zadní zdobnou věžičku chrámové lodi vlevo a východní stěnu lodi a apsidy, které jsou posledními částmi fasády, kde doposud žádné práce neproběhly. A právě oprava věžičky je nejdůležitější a nejnáročnější fází letošní rekonstrukce. Po odstranění měděné krytiny se totiž ukázalo, že všechny dřevěné konstrukce, staré přes 130 let, jsou vlivem stáří a povětrnostních podmínek zetlelé a v dezolátním stavu. Oprava si tak vyžádala kompletní vyhotovení celého dřevěného korpusu, ve kterém byly zachovány po očištění pouze původní kovové spojovací části,“ říká duchovní správce chrámu, otec Vít Metoděj Kout.
Poškozen byl rovněž kruhový dřevěný podklad věžičky, který leží na zdi, i samotná hrotnice věže, což je středový trám, kolem něhož se konstrukce staví.
Příčinou tak velkého poškození je podle odborníků stáří dřeva, působení povětrnostních podmínek, zanesení biologickým materiálem a zejména kondenzace vody v kritických místech doteku se zdivem a krytinou.
„Překvapením byl fakt, že hrotnice věže je usazená do 110 cm hluboké zděné kapsy, která ji kotví a zvyšuje tak stabilitu uložení celé konstrukce,“ vysvětluje otec Metoděj.
Opravy závisí na financích
Podle jeho slov rozhodně nejde o finální etapu oprav chrámu svaté Olgy. Špatný technický stav je doložen na základě provedených sond i u zbývajících tří dřevěných zdobných věžiček chrámové lodi, včetně věžičky kopule.
Vady je však možné najít i na řadě dalších míst, kde dochází ke styku zdiva a dřevěných konstrukcí. Jak rychle budou opravy pokračovat, však záleží zejména na financích.
Nejstarší pravoslavný chrám
Chrám sv. kněžny Olgy byl v letech 1881 až 1889 postaven pro potřeby lázeňských hostů z tradičně pravoslavných zemí. Jeho výstavbu finančně podpořili místní hoteliéři, lázeňští lékaři, vedení města i samotní hosté.
Objekt má mimořádnou historickou a kulturní hodnotu. „Je vlastně takovým malým muzeem ruských ikon z 19. století a oázou klidu. V průběhu celého roku je chrám bezplatně přístupný veřejnosti. Konáme zde pravidelné komentované prohlídky a přednášky pro širokou veřejnost zaměřené na historii chrámu i jeho inventář. Podle možností organizujeme také charitativní koncerty,“ uvedl otec Metoděj.
Zdůraznil, že chrám je neustále otevřený, aby sloužil místním i lázeňským hostům, věřícím, ale i lidem bez vyznání. „Každým rokem seznamujeme děti z místní školy a školky s chrámem i biblickým příběhem velikonočních a vánočních svátků, aby lépe rozuměly původu svátků i křesťanským zvykům s nimi spojeným. Kdokoliv se může přijít v čase, kdy je chrám otevřen, v tichosti pomodlit, zapálit svíčku, nebo jen tak spočinout,“ konstatuje otec Metoděj, který si prý nikdy nedokázal představit, jak významně jej bude jako duchovního v jeho kněžském povolání zaměstnávat starost o technický stav chrámu a fary.
Duchovní odhaduje, že více než třetinu času věnuje zajišťování oprav a řešení provozních věcí souvisejících s chodem chrámové a farní budovy.
Pravoslavné svatostánky lze najít i v Mariánských Lázních a Karlových Varech. Stavitelem byl tehdejší františkolázeňský starosta Gustav Wiedermann. Právě jeho zásluhou získaly Františkovy Lázně prvenství – tamní chrám je nejstarším v celé České republice.
