V průměru každý den o jeden centimetr ubývá voda v nádrži Hubenov, která je zdrojem pitné vody pro padesátitisícovou Jihlavu. Letošní sucho s velmi nízkým podílem srážek stojí za tím, že v hubenovské nádrži je v současnosti hladina čtyři metry pod maximálním naplněním. Nádrž je tak plná pouze z 35 procent.
Úbytek vody je patrný i na hladinách dalších nádrží v kraji, které zásobují pitnou vodou obyvatele Vysočiny. A to dokonce tak, že na některých místech jsou k vidění pozůstatky staveb, které stály na místech před zatopením. Například na Vranově je možné spatřit části zatopeného kostela. Na Hubenově zase část starého mostu.
Podobné je to i na vodní nádrži Vír u Bystřice nad Pernštejnem. Snížená hladina tam odhaluje části objektu, který při stavbě sloužil k výrobě betonu.
„Hladina je stažená opravdu hodně hluboko a daleko oproti běžnému stavu. A výhled ohledně srážek, který nám odborníci dávají, není úplně povzbudivý,“ posteskl si starosta sousedící obce Vír Ladislav Stalmach.
Naplněnost nádrží je na více místech pod padesáti procenty
Situace už je tak vážná, že správce toku Povodí Moravy musel přistoupit k takzvané mimořádné manipulaci na vodních nádržích Hubenov, Vír a Vranov.
„Přistoupili jsme k nim z důvodů nízkých přítoků. Cílem mimořádných manipulací je zabezpečení dostatku vody zejména pro vodárenské účely v roce 2019 a roky následující v případě, že bude sucho v plné intenzitě pokračovat,“ vysvětluje generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.
Podle mluvčího této organizace Petra Chmelaře mimořádná manipulace znamená, že se snižuje odtok vody z nádrže nad rámec řádné manipulace a regulačních stupňů. Povolení vydává vodoprávní úřad. „V současnosti je naplněnost vodních nádrží Vír 38 procent a Vranov 44 procent,“ dodal.
Aby se odlehčilo Hubenovu, je teď například Jihlava více než jindy zásobována pitnou vodou z nádrže v Nové Říši. Podle mluvčí Vodárenské akciové společnosti (VAS) Ivy Šebkové se tak ukázalo prozíravé a chytré propojení několika vodních děl v rámci jedné vodohospodářské soustavy.
Krizovým plánem pro Jihlavu jsou pístovské rybníky
„V době nedostatku v Hubenově je oproti běžnému stavu navyšováno množství přiváděné vody z vodní nádrže Nová Říše o přibližně 25 procent do Jihlavy a okolních obcí. Případně může být i toto množství zvýšeno. Navyšování přítoku do krajského města je však třeba citlivě regulovat tak, aby byl zachován dostatečný objem vody i pro region jižně od Jihlavy, pro který je primárně určen,“ upozornila.
V případě, že sucho bude pokračovat, je pro Jihlavu připraven krizový plán, podle kterého by se využil záložní zdroj vody, kterým jsou pístovské rybníky.
„Jedná se o původní zdroj pitné vody pro Jihlavu, který se dlouhá léta nepoužíval. V době přetrvávajícího sucha je i tento zdroj surové vody, za dodržení určitých specifických technologických podmínek, možné využívat,“ dodala Šebková.
Vydatnost podzemních zdrojů dramaticky klesá
Sucho panuje i v dalších částech Vysočiny. Například na Žďársku se v průměru ročně vyrobí 5,3 milionu kubíků pitné vody, z čehož je 22 procent vody odebrané z podzemních zdrojů.
„V posledních letech v důsledku sucha vydatnost podzemních zdrojů dramaticky klesá a v srpnu letošního roku činila pouhých 11 procent z celkové výroby,“ upozornila mluvčí VAS Šebková, že vodárenské nádrže Mostiště a Vír zatím dokážou tento deficit nahradit.
Suchem je postiženo i Třebíčsko. Velká část tohoto regionu dostává vodu z Vranovské přehrady. V rámci mimořádných opatření budou dlouhodobě postižené oblasti suchem, konkrétně se jedná o obce Lesonice a Cidlina, napojeny na vranovský vodovod. „Vše je nyní ve fázi projekční přípravy,“ poznamenala Iva Šebková.
Nové vrty a propojení vodárenských soustav
Nové vrty byly vytvořeny například v oblasti Římova a Štěměch. „Připravují se i dvě propojení vodárenských soustav. Jeden v ose Budišov - Ocmanice, druhý v ose Heraltice - Moravské Budějovice,“ dodala mluvčí Vodárenské akciové společnosti.
Povodí Moravy ustavilo také pracovní skupinu nazvanou Sucho, jejímž cílem je zabezpečit v povodí Moravy dostatek vodních zdrojů. A to zejména v nadcházejících letech.
„Obnovujeme a opravujeme malé vodní nádrže, přizpůsobujeme manipulační řády vodních děl aktuální hydrologické situaci, čistíme vodní toky, provádíme revitalizace,“ vypočítává ředitel podniku Gargulák.
Od roku 2015 má pracovní tým, který se věnuje problematice sucha, i Kraj Vysočina.
„Výsledkem je metodický postup pro obce, máme i grantový program Čistá voda na přípravu projektových dokumentací a nově se připravuje do grantových programů možnost výstavby malých vodních děl, která mají zadržovat vodu v krajině, podporujeme zalesňování. Proti dlouhotrvajícímu suchu jsme ale slabý bojovník,“ říká radní Martin Hyský, který má na starosti problematiku životního prostředí.
Do budoucna se Kraj Vysočina nevyhne výstavbě nových vodárenských nádrží.
„Vysočina je střechou Evropy. Většina vody od nás odteče. Nám jde o to zadržet vodu, abychom úplně nevyschli,“ dodal.
