ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

Česání stromů u silnic bez povolení je přestupek, o pronájem není zájem

  • 26
U stromů podél silnic na celé Vysočině začíná přibývat trhačů ovoce. Zastaví s autem a do pytlů sbírají třešně, jablka, hrušky nebo švestky. Většina z nich si neuvědomuje, že se tím dopouští přestupku. O povolení očesání stromu je třeba požádat vlastníka. A to udělá minimum sběračů ovoce.

Podél silnic na Vysočině jsou stovky tisíc stromů. Jen krajská správa a údržba silnic, jež se stará o zhruba čtyři a půl tisíce kilometrů komunikací druhé a třetí třídy, jich eviduje okolo 220 tisíc.

Ovocných stromů z toho je asi šedesát procent. Podél „jedniček“ a dálnic stromy vlastní Ředitelství silnic a dálnic, u místních komunikací to bývají obce.

Směrnice, kterými se už řadu let řídí krajští silničáři, udávají přesný postup, jak by zájemce o očesání stromu měl správně postupovat. Správu a údržbu silnic totiž musí kontaktovat a na takzvaném prodeji práva k očesání konkrétního stromu se za poplatek domluvit.

„Zájemci by měli přijít zhruba měsíc před česáním na konkrétní okresní cestmistrovství. Zaplatí poplatek, který se pohybuje v desítkách korun, a dostanou potvrzení a cedulku s označením, že strom je pronajatý. Tu si na daný strom pověsí,“ popisuje běžný postup vedoucí oddělení správy majetku krajských silničářů Ivana Mojžyšková.

Trhači ovoce si pak jen počkají, až plody na jejich stromě dozrají, a v klidu si je mohou otrhat. Pokud je však někdo předběhne, mají smůlu. „Musí si sami ohlídat, aby jejich strom neočesal někdo jiný. V silách silničářů to rozhodně není,“ upozorňuje Mojžyšková.

Loni na Jihlavsku nepronajali ani jeden strom

Takový postup ovšem volí minimum zájemců. Například loni na celé Vysočině silničáři pronajali jen celkem 304 ovocných stromů. „Nejvíc jich bylo na Třebíčsku, Žďársku a pak Pelhřimovsku. Ale třeba na Jihlavsku o to nepožádal vůbec nikdo,“ konstatuje Ivana Mojžyšková.

Letos to podle ní zatím vypadá, že zájem bude ještě menší. „Nejspíš to bude počasím. Letošní rok je specifický, na úrodě se podepsal. Je hodně vlhký a hlavně prudké bouřky posledních týdnů spoustu stromů už očesaly,“ vysvětluje.

Největší zájem bývá každoročně o švestky. Ty mnozí sběrači trhají ve velkém obvykle v září a říjnu, nechávají je vykvasit a pak s nimi jedou do palíren. Na vypálení jich však potřebují větší množství, a proto mnozí raději neriskují a právo očesat stromy si zakoupí.

„Pokud naši inspektoři zjistí česání načerno, hlásí všechny případy policii,“ tvrdí ředitel krajských silničářů Radovan Necid.

Chytit sběrače přímo při činu se však podaří jen výjimečně. Navíc by šlo pouze o přestupek, který by řešil místně příslušný úřad.

Za jeden strom zájemci zaplatí pár desetikorun

„Nemáme vůbec nic proti těm, kteří si natrhají dva pytlíky ovoce pro vlastní potřebu. Protože na to nemáme kapacity, plody by zůstaly na stromě, postupně opadaly a auta by je rozjezdila. To nejenže dělá nepořádek na vozovce, ale láká to i divoká zvířata,“ říká Mojžyšková.

„Nelíbí se nám ale velkosběrači, kteří bez povolení otrhají hned několik stromů najednou a na majetku silničářů pak sami vydělávají,“ upozornila.

Právo na očesání stromu přitom není nikterak drahé. V případě jabloní, třešní a višní činí 30 korun za jeden strom. Hrušně, ořechy nebo jeřabiny jsou za 50 korun. Nejdražší je právě nejoblíbenější švestka, tam si silničáři za právo otrhat jeden strom účtují stokorunu.

Ovšem praxe Ředitelství silnic a dálnic je zcela opačná. „My takovou možnost vůbec nenabízíme, ani jsme o očesání stromů nezaznamenali žádný zájem,“ pravila mluvčí ŘSD Nina Ledvinová.

Tradice pochází z období vlády Marie Terezie

Důvodem je mimo jiné bezpečnost. Na silnicích prvních tříd či dálnicích není možné jen tak u stromu s autem zastavit, přistavit si k němu žebřík a nad svištícími kamiony trhat ovoce. A pak také samotná kvalita ovoce. „Na silnicích prvních tříd bývá velký provoz, plody na stromech tím zásadně trpí,“ dodala Ledvinová.

Ředitelka jihlavské správy ŘSD Marie Tesařová pak přiznává, že ovocné stromy podél hlavních tahů na Vysočině ani tolik nerostou. „Máme jich naprosté minimum. Nové ovocné stromy podél silnic vůbec nevysazujeme, vždy se jedná o stromy okrasné,“ poznamenala.

Stromy s ovocem podél silnic nejsou ve zbytku Evropy tak běžné jako právě v Česku, na Slovensku nebo v Rakousku. Tradice pochází z dob Marie Terezie. Právě ona prosazovala sázení ovocných stromů u cest. Koruny stromů nabízely stín vojákům při tažení a plody se stávaly vítaným osvěžením na dlouhých cestách.

„Do sázení ovocných stromů nás v dnešní době tlačí ochránci přírody. Chtějí je kvůli hmyzu a ptactvu. Ovocné stromy jim toho totiž nabízí víc než ty okrasné,“ dodává Ivana Mojžyšková.