Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého je letos kvůli rozsáhlým opravám uzavřen, pouť se uskuteční venku.

Poutní kostel sv. Jana Nepomuckého je letos kvůli rozsáhlým opravám uzavřen, pouť se uskuteční venku. | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Svatojánská pouť na Zelené hoře se uskuteční o víkendu pod širákem

  • 0
Kolotoče nepřijely, ale svatojánská pouť bude. Žďár nad Sázavou v předstihu přesunul světskou část pouti na začátek září, církevní obřady se však uskuteční v obvyklém termínu. I na Zelené hoře, kde stojí poutní kostel svatého Jana Nepomuckého, ale dojde ke změnám. Hlavní část programu se o víkendu 15. a 16. května uskuteční vně areálu.

„Z důvodu rozsáhlých oprav bude poutní chrám letos v květnu ještě uzavřen. V kostele probíhá rekonstrukce podlahy, opravy štukové výzdoby a restaurování všech oltářů,“ vyjmenoval farář Vladimír Záleský.

Přístupné nebude ani pole poutníků, tedy prostor mezi kostelem a ambity, na kterém bývalo pohřebiště. Po jeho zrušení se mu vrací původní účel, jako to bývalo za slavných barokních poutí, kdy do Žďáru mířily desítky tisíc poutníků.

Nově vydlážděné jsou cestičky od ambitů ke kostelu, srovnaný je i terén, kvůli zatravňování na něj však návštěvníci areálu zatím nemohou vstupovat.

„V celém areálu bude tedy otevřena pouze polovina ambitů, kde bude možné zakoupit duchovní literaturu a suvenýry. Druhá část ambitů se v této době rovněž proměňuje ve staveniště,“ vysvětluje kněz.

Poutní bohoslužby se tedy budou konat pod širým nebem na ozvučeném pódiu mimo areál, u brány ve směru od parkoviště na vrcholu kopce. Připraveny budou i lavičky.

Organizátoři počítají i s nepřízní počasí. Za vytrvalého deště by se bohoslužby uskutečnily v německé kapli v přístupné části ambitů.

Barokní poutě se konaly hned po vysvěcení

První poutní mše svatá bude tuto sobotu v 17 hodin s doprovodem chrámového sboru Fons. Kvůli nejistému počasí organizátoři zrušili původně plánovaný průvod z klášterní baziliky na Zelenou horu, který měl začít v 16 hodin. V neděli budou bohoslužby v 6.00, 7.30, 9.00, 10.30 a ve 14.30.

Letošní svatojánská pouť díky obřadům pod širým nebem dostane speciální nádech. Navíc si věřící připomenou 300 let od blahořečení Jana Nepomuckého, mučedníka a českého zemského patrona.

Jemu zasvěcená ikonická stavba architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichla na okraji Žďáru nad Sázavou se stala místem barokních poutí hned po vysvěcení kostela v září 1722.

„Velké slavnosti se odehrály v roce 1730, rok po svatořečení Jana Nepomuckého, a také o pět let později, kdy se slavilo domnělé pětisté výročí založení žďárského cisterciáckého kláštera,“ připomíná historik Regionálního muzea Stanislav Mikule.

V procesí kráčely davy lidí. Místní i ti, kteří připutovali z okolních měst a obcí. Traduje se, že v roce 1779, tedy k padesátému výročí kanonizace, přišlo uctít světce kolem 50 tisíc poutníků. Církevní slavnost tehdy trvala celých pět dní.

Duchovní povýšili svá kázání na umění

Barokní éru symbolizovalo i to, že se kazatelé předháněli v květnatosti kázání, která pak vycházela tiskem. „Za opata Václava Vejmluvy se z pouti stala velká slavnost, kázání povýšili na umění, hráli si se slovy, hledali nápaditá přirovnání. Kázat při pouti byla prestižní záležitost,“ zdůrazňuje Mikule.

Kolotoče až na konci léta

Světskou část pouti, která patří mezi největší v Česku, město v předstihu přeložilo kvůli protiepidemickým opatřením na nový termín.

„Atrakce začnou najíždět do města 30. srpna, hlavní pouť bude 4. a 5. září,“ informovala místostarostka Ludmila Řezníčková.

Otázkou podle mluvčího radnice Matěje Papáčka zůstává, v jakém rozsahu se pouť uskuteční. Už bylo avizováno, že nezasáhne za Sázavskou ulici, která bývala v minulých letech uzavřena.

„Zvažujeme, že kvůli provozu očkovacího centra ve sportovní hale by pouť nezasahovala ani na parkoviště před zimním stadionem,“ nastínil mluvčí.

Barokní poutě mívaly i jedno speciální lákadlo - navalis. „To byly slavnosti u Konventského rybníka, po jehož hladině se plavila nasvícená loď s muzikanty, událost navíc doprovázely ohňostroje,“ vysvětluje Mikule.

Postupem času se pro tyto akce vžil název benátská noc, za první republiky ji často pořádali hasiči, v padesátých letech minulého století však byl s touto zábavou konec.

Svátek patrona loďařů, kněží a ochránce zpovědního tajemství, který byl stanoven na 16. května, býval dokonce dnem pracovního klidu, než byl v roce 1925 zrušen.

Význam pouti poprvé utrpěl po zrušení žďárského kláštera a vyhoření zelenohorského kostela na konci 18. století. Zeslabil také ve druhé polovině 19. století a po druhé světové válce.

Naopak zájem sílí poté, co stát vrátil poutní kostel, který je zařazen na prestižním seznamu UNESCO, zpátky církvi. Stalo se tak v srpnu 2014, nyní prochází velkou obnovou. Farnost se v roce 2018 podílela také na obnovení lidové krojové pouti. Ta se však v posledních dvou letech kvůli pandemii neuskutečnila.