„Jen na dřevě bylo přes tři sta hodin práce,“ počítá kmenová zaměstnankyně muzea. Zatímco ona měla na starosti skříň, Radek Janoušek z Liberce, který se specializuje na orchestriony a pianoly, se zaměřil na akustické prvky.
„Orchestrion značky Karel Čech patří rodinám Urbánkových a Haláskových z Kněžic u Jihlavy. Inspirovala je záchrana orchestrionu značky Dalibor z Věcova, vlastněného rodinami Dostálových a Gabrielových,“ vypráví Pulkrábková.
Oba zmiňovaní restaurátoři orchestrion z Věcova na Novoměstsku kompletně zrenovovali v roce 2013. A teď mají hotový další skvost.
„Kněžický orchestrion byl původně umístěn v zájezdním hostinci U Zlatého hroznu, který kdysi založil šlechtický rod Collaltů. Prarodiče dnešních majitelů hostinec zakoupili v roce 1911, už s orchestrionem,“ popisuje restaurátorka historii minimálně 110 let starého přístroje. „Ale jeho přesné staří není známo,“ dodává.
Z hospody do stodoly
Hrací stroj zněl nejčastěji při zábavách, plesech a svatbách, jeho roli však upozadil nástup gramofonu a rozhlasu. „Přesto návštěvníci a oslavenci provoz orchestrionu nadále vyžadovali, a to až do roku 1953, kdy byl provoz hostince násilně ukončen. Ještě v šedesátých letech minulého století však měl kněžický orchestrion takový věhlas, že si písně přijela nahrát Československá televize z Prahy,“ líčí Martina Pulkrábková, co se o přístroji dozvěděla. Když však chtěla získat zmiňovanou nahrávku z archivu televize, nikdo ji bohužel nenašel.
Nevyužitý kněžický orchestrion putoval do stodoly, což byla chyba. Někdy v devadesátých letech jej poškodila blesková povodeň, zhruba do výšky půl metru byl zaplavený vodou.
„V roce 2020 se majitelé rozhodli nechat svůj rodinný poklad zrestaurovat, a jelikož byli přítomni slavnostního zprovoznění věcovského orchestrionu, obrátili se přímo na bystřické městské muzeum,“ vysvětluje restaurátorka, jak se orchestrion dostal z Kněžic do Bystřice nad Pernštejnem.
V tamním muzeu zůstane nejspíš několik let, přesná délka zápůjčky záleží na dohodě vedení muzea s majiteli. Už zhruba rok zde přístroj strávil při náročném restaurování.
Dochovaly se i původní mince
Odborníci si vyhráli se všemi možnými detaily. Od hodinového stroje, který pohání orchestrion, přes nové potažení bubnů, zásah potřebovaly také klapky, struny nebo kolíky.
„V orchestrionu byly úplně zarezlé panty, takže jsem řešila celé jejich kompletování,“ popisuje Martina Pulkrábková.
Orchestrion stojí v expozici Stará hospoda. „Mám z něj radost. Chodím kolem něj a říkám: Ty můj krasavče. Kdybyste ho viděl, jak vypadal předtím...“ neskrývá radost z restaurovaného automatofonu.
Ten se nyní leskne díky povrchové úpravě lněným olejem. „Jediné, co se nepovedlo vrátit, byla původní malba na skle,“ bilancuje restaurátorka.
Bystřické muzeum chystá na 21. srpna slavnostní představení hotového orchestrionu. Kdo přijde, může si poslechnout řadu písniček. K dispozici jsou dva válce, každý může zahrát osm skladeb. Stačí na boku vhodit minci. Dokonce se dochovaly i ty původní, které lidé před desítkami let do orchestrionu házeli.
