„Při druhém snímkování bylo identifikováno 222 kůrovcem napadených stromů a dalších 264 pravděpodobně napadených stromů. Dalších 210 stromů vykazuje určitou stresovou charakteristiku,“ popisuje Jan Komárek z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze.
„Většinu napadených stromů už jsme zpracovali,“ říká správce městských lesů Zdeněk Krejčí. „Druhé snímkování bylo díky zkalibrované kameře přesnější. Aplikace přesně odhalila kůrovcová ohniska, která jsem našel při obchůzce,“ dodává.
Důležité je podle Krejčího najít každý napadený strom, z něhož může být po výletu brouka třeba dalších dvacet napadených. „Ideální by bylo snímkovat obrovské plochy centrální části Žďárských lesů, díky čemuž by lesníci dokázali podchytit právě i jednotlivé stromy,“ dodává.
Snímkování s využitím dronu osazeného profesionálními senzory provedli zástupci fakulty pomocí aplikace ForestGuard (dříve nazývanou Beetle neboli Brouk), kterou vyvinula společnost Unicorn. Ta s ní vyhrála cenu pro nejlepší IT projekt v soutěži pořádané Českou asociací manažerů informačních technologií.
Letos už vytěžili pětinásobek obvyklého množství
Aplikace ForestGuard posuzovala změnu zdravotního stavu, odborněji změnu obsahu chlorofylu v jehlicích u celkem 38 833 stromů v lesích okolo světoznámého sportoviště. Při prvním snímkování na začátku června aplikace identifikovala 56 mrtvých nebo kůrovcem napadených stromů.
„Ve snímkované oblasti lesa bylo tehdy navíc detekováno dalších asi tři sta stromů, které vykazovaly nestandardní spektrální charakteristiku a bylo potřeba je prověřit,“ připomíná Jan Komárek.
Lesník si v mobilní aplikaci zobrazí grafickou vrstvu složenou z bodů se souřadnicemi, kde jsou označeny zdravé a nemocné stromy. V terénu pak pomocí GPS souřadnic napadené stromy najde a podle toho reaguje.
Zdeněk Krejčí se stará o celkem 360 hektarů lesa ve vlastnictví Nového Města; letos v nich kromě kůrovce nadělal velké škody i vítr. „Letos už jsme vytěžili zhruba deset tisíc kubíků dřeva, což je přibližně pětinásobek běžné těžby a trojnásobek roční povolené těžby,“ porovnává.
Letos se vyrojily dvě generace dřevokazného brouka, kůrovec se však podle lesníka při kalamitě rojí nepřetržitě. „Když odloupnete kůru, najdete všechna vývojová stadia. Říká se tomu sesterské generace,“ poukazuje Krejčí. Proto je o to důležitější v dlouhodobě stresovaných porostech rychle reagovat.
