Když už František Švihlík nemohl hrát, tak psal knihu, fotil a četl

  13:22aktualizováno  13:22
Těžko říct, jestli to ještě stihl. Herec František Švihlík loni v říjnu prozradil v rozhovoru pro MF DNES, že píše knížku. Zatím se ještě neví, jestli ji dokončil. Zemřel minulý týden ve středu po dlouhé těžké nemoci ve věku 76 let. Vzpomínají na něj nejen jeho sousedé z Jitkova.

František Švihlík při podzimním rozhovoru pro MF DNES v Jitkově na Havlíčkobrodsku. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Od osmdesátých let žil František Švihlík v domku v Jitkově na Havlíčkobrodsku. Pohřeb bude známý herec mít v úterý 3. července od 13:45 hodin ve smuteční síni pardubického krematoria. Právě v divadle v Pardubicích naposledy působil.

Starosta Jitkova Petr Kubát si na známého herce uchovává řadu vzpomínek.

„Spolupracoval tu s myslivci. Zařídil, že se u nás po roce 1989 natáčela jedna z prvních reklam. Byla to reklama na patrony, dodnes jsou tady po nich otisky,“ vzpomíná starosta.

Fotogalerie

Taky uspořádali soutěž o nejlepší bramborový salát pro hospodyňky. „K tomu se napekly husy a nasmažily řízky, on byl v porotě,“ doplnil Kubát. Starosta porotcům tehdy vyměnil mléko za pivo, aby se jim chuť mezi jednotlivými vzorky salátu neutralizovala.

„František měl vždy psa, českého fouska. Jednoho měl tak vycvičeného, že když řekl ‚přines noviny‘, tak on je přinesl. A bylo jedno, jestli ten příkaz dostal doma, nebo v hospůdce,“ vzpomněl starosta s dodatkem, že po smrti Františka Švihlíka je o jeho posledního psa dobře postaráno.

I loni v říjnu během rozhovoru v Jitkově měl českého fouska stále u sebe. „Ráno mě tvoreček budí, skočí za mnou do postele. Říkám jí Barča. Už když jsem byl dítě, tak jsme měli doma psa, vlčáka. Prý mě naučil chodit. Zvedl mě ze země a já se ho pak držel za chlupy,“ vyprávěl. A přitom hladil fenku, která ležela schoulená vedle jeho křesla.

Když hrál fotografa Čendu, sám si koupil foťák a začal fotit

Už tehdy netajil vážnou nemoc, kvůli oslabené imunitě nemohl moc mezi lidi, takže ani hrát divadlo. Místo toho psal svoji druhou knížku, téma si nechával pro sebe.

První knihu Švihlík napsal o zákulisí vzniku Četnických humoresek. Pak ji rád podepisoval čtenářům na havlíčkobrodském knižním veletrhu.

František Švihlík

  • Narodil se 23. srpna 1941, zemřel minulý týden ve středu.
  • Jako herec prošel řadou českých divadel, působil kupříkladu v Městských divadlech pražských.
  • Odtud odešel kvůli dlouhodobé práci na seriálu Četnické humoresky, kde byl hercem i pomocným režisérem. O zákulisí seriálu napsal i knížku.
  • Hodně toho odehrál i na pardubickém jevišti. Jeho poslední rolí tam byla postava Doktora von Aignera ve hře Duše - krajina širá v roce 2015.
  • Rok předtím ztvárnil arcibiskupa z Canterbury v Králově řeči. Ještě předtím porotce číslo tři ve Dvanácti rozhněvaných mužích.
  • Poprvé se mihl před kamerou jako herec Horáckého divadla v pohádce Jak se budí princezny.
  • Více začal filmovat v 80. letech, kdy se objevil ve snímcích Bony a klid, Antonyho šance či v seriálu Dobrodružství kriminalistiky.
  • Poslední desítky let žil v Jitkově na Havlíčkobrodsku.

Nedlouho před smrtí si koupil fotoaparát. „Když jsem hrál toho četnického fotografa Čendu, tak se mě všichni ptají, jestli umím fotit. Říkám jim, že jsem to v životě nedělal. Až teď na stará kolena jsem začal. Fotím kytičky,“ prozradil loni na podzim.

Žil sám. A vedle focení hodně četl. Co mu přišlo pod ruku - na čtečce. „Tam si stahuju z internetu všechny možné knihy. Mám rád dobrou detektivku, stejně jako klasický román,“ popisoval ve svém jitkovském domku.

Taky se ohlížel za svým pestrým hereckým životem. Byl si vědomý toho, že moc nedokázal skloubit práci s rodinou, jako někteří jeho kolegové.

„Neměl jsem čas založit rodinu, šel jsem z divadla do divadla. Upřímně říkám, že jsem chtěl jít pracovně nahoru a být hvězda. To se mi možná napůl podařilo a napůl ne. Když po letech člověk zjistí, že je to pomíjivé a jsou důležitější věci, tak už je pozdě,“ rekapituloval.

Tento způsob života pro něj měl ale i určité výhody za minulého režimu. „Už za komunistů jsem neměl rád nařizování. Vždycky jsem byl trochu rebel, který se stavěl proti. Nic se mi nemohlo stát, protože jsem neměl rodinu, žil jsem sám. Nemohli na mě,“ vysvětloval.

Bývalým kolegům z Horáckého divadla dohodil role v humoreskách

A rád vzpomínal na období mezi lety 1972 až 1978, kdy byl členem Horáckého divadla v Jihlavě. Z té doby si jej pamatuje i pozdější kolega Ondřej Vetchý, který tehdy dospíval a chodil do divadla.

„To byla krásná léta. Dostával jsem spoustu hlavních rolí. A žil jsem tam s kolegyní herečkou, která měla dceru. Ta teď za mnou jezdí do Jitkova s jejími dětmi. Takže trochu toho rodinného života taky mám,“ usmál se Švihlík.

Na některé jihlavské kolegy si pak vzpomněl, když dělal pomocného režiséra a casting v Četnických humoreskách. Díky němu dostali v seriálu pěkné role.

A prozradil také, jak vznikla jeho známá postava šéfa veksláků Karla ve filmu Bony a klid z roku 1988.

„Přestože jsem měl předtím větší role, tak po tomto filmu mě často lidé zdravili jménem té postavy. A strašně se jim líbil závěr, kdy tam odcházím s prokurátorem v přátelském rozhovoru. Ten záběr v původním scénáři nebyl. Režisér Vítek Olmer mi po dotočení řekl, že zkusíme ještě jeden konec s tím, že nám to nemusejí schválit. A ono to prošlo. Možná i tím byla ta figura výrazná,“ popsal.

Jedna věc ale Františka Švihlíka v závěru života mrzela. „Jsme národ, který nemá v posledních letech žádnou hrdost. Ani nemá být na co hrdý. To je pro mě strašné zjištění, že lidé nejsou hrdí na svoji zem,“ řekl necelý rok před smrtí.

Autor:

Nejčtenější

Silničáři: Máme sypat, tak sypeme. D1 na Vysočině osolili jako nikdy dřív

Dálnici D1 u Humpolce zasáhlo ve čtvrtek v poledne husté sněžení a bílá tma.

Lidé tuto dopravní tepnu neznají bez zpomalení, zúžení nebo nehod. Přesně před týdnem Ředitelství silnic a dálnic...

Majiteli auta ukradli ďábelskou značku na přání, totožnou už nedostane

Nissan Juke a registrační značka, kterou kdosi odcizil. Podle policie to byl...

Policisté zaznamenali první případ krádeže registrační značky na přání z vozidla na Vysočině. Majitel Nissanu Juke...

Úkaz Rittich. Český gólman dál ohromuje v NHL. Čím je výjimečný?

Matthew Tkachuk a brankář David Rittich z Calgary po výhře nad Coloradem.

Psal se rok 2015 a extraligový zelenáč David Rittich musel v kabině Mladé Boleslavi poslouchat nevlídná slova od...

Na zavátou Vysočinu nevjíždějte, neprojedete, nabádá policie kamioňáky

Silnice I/38 musela být u Dlouhé Brtnice kvůli silnému větru a sněhu uzavřená....

Na Vysočinu vůbec nevjíždějte, nepřejedete ji. Takový vzkaz posílá policie řidičům kamionů. Na řadě silnic v celém...

Koalice má málo hlasů, tak přizve hlasující experty. Opozice hrozí žalobou

Ilustrační snímek

Až před soudem může skončit rozhodnutí zastupitelů v Pelhřimově. Odhlasovali si totiž, že do výborů přizvou kromě...

Další z rubriky

Na zavátou Vysočinu nevjíždějte, neprojedete, nabádá policie kamioňáky

Silnice I/38 musela být u Dlouhé Brtnice kvůli silnému větru a sněhu uzavřená....

Na Vysočinu vůbec nevjíždějte, nepřejedete ji. Takový vzkaz posílá policie řidičům kamionů. Na řadě silnic v celém...

Na D1 u Humpolce začaly další práce, na čtyřech kilometrech chybí drenáž

Na problémovém úseku D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem začala firma Eurovia...

V problémovém úseku D1 mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem na Vysočině začaly další práce. Společnost Eurovia CS opraví...

VIDEO: Mříže a nerez. Kóje nové záchytky v Jihlavě připomínají pitevnu

Nová protialkoholní záchytná stanice v Jihlavě. Má na dveřích a oknech mříže a...

Kraj Vysočina buduje za osmnáct milionů korun novou protialkoholní záchytnou stanici, jedinou v kraji. Stavba má ale...

Najdete na iDNES.cz