„Nemám slov,“ řekl, když pohon opatrně vyzkoušel na chodbě školy. „Okolo je spousta lidí a mladí kluci na Vysočině nejsou zvyklí na slávu,“ dodal s úsměvem.
Štěpán Pejchl je bývalý student SPŠ ve Žďáře nad Sázavou. Před osmi lety se mu na školním výletě ve druhém ročníku obrátil život naruby. Nepovedla se mu šipka a při nárazu do dna bazénu si zlomil krční obratel. Od té doby je upoutaný na vozík.
Po rehabilitaci dostudoval a nyní už úspěšně zakončil i bakalářské studium informatiky. Ani s odstupem let však průmyslováci na Štěpána nezapomněli. Loni vymysleli maturitní projekt „Mobilita“, aby mu ulehčili život.
Dva studenti oboru strojírenství, dva z elektrotechniky a dvě dívky z oboru ekonomika a podnikání na dárku pro Štěpána odpracovali dohromady přes 300 hodin.
„Při tvorbě 3D modelu i při samotné realizaci jsme naráželi na problémy. Představoval jsem si, že to bude trošku jednodušší. Ale všechno se podařilo vyřešit,“ zhodnotil jeden z tvůrců Jiří Mošner.
Nejtěžší bylo připnout pohon na vozík
„Měli jsme potíže například s blinkry, nepodařilo se nám je rozchodit, pomohl nám jeden spolužák,“ kvitoval pomoc další ze studentů, Jan Karásek.
Aby se nedostali do slepé uličky, radil „průmkařům“ aktivní žďárský vozíčkář Pavel Novák, který podobný pohon používá.
„Upnutí pohonu na vozík, tedy nejnamáhanější část, jsme se snažili vyřešit rozložením sil tak, aby netrpěl vozík ani upnutí přídavného kola,“ popsal učitel Petr Šuhaj, jenž se svými kolegy Alešem Gregorem a Martinem Ťupou studenty vedl.
Přídavný pohon vážící kolem čtrnácti kilogramů vyvine rychlost pětadvacet kilometrů v hodině, zahrnuje řadu vychytávek, jako jsou třeba sklápěcí řídítka. „Pohon má tři rychlosti. Tachometr ukazuje i dojezd baterie a ujetou vzdálenost. Pohon má dojezd kolem třiceti kilometrů,“ říká Šuhaj s tím, že nabíječku je možné vozit v batohu s sebou.
Od 3D modelu až po propagaci výrobku
Tvůrci řešili vše od návrhu 3D modelu až po propagaci. Nejenže svůj projekt letos zdárně dotáhli k maturitě, ale už za něj sbírají ceny. Blýskli se hlavně druhým místem v jedné z kategorií prestižní celostátní středoškolské odborné činnosti.
Pokrýt náklady ve výši kolem 30 tisíc korun pomohl škole bystřický výrobce nástrojů, firma Wera Werk. „Je to týmová práce a studenti na mě udělali velký dojem. Výsledkem je produkt, na který můžou být velmi hrdí,“ zmínil technický ředitel firmy Martin Broich.
Původně měl být dar pro Štěpána Pejchla úplným překvapením, pak však tvůrci zjistili, že se bez jeho zapojení neobejdou. Vývoj pohonu tak průběžně na dálku sledoval.
„Je to vymakané. To není typický studentský projekt ve smyslu uděláme to nějak, aby to fungovalo, a dostaneme jedničku u maturity. Tohle je mazec,“ líčil spokojený mladík z Řečice. „Má to mnohem větší sílu, než když někdo něco vymyslí, aby na tom vydělával,“ dodal.
Štěpán Pejchl už teď nemusí spoléhat jen na vlastní ruce nebo pomoc druhých. A jasno měl hned o tom, kam vyrazí na první výlet.
„To vím úplně přesně. V dubnu umřela moje babička, s mámou jsme si říkali, že vyrazíme do dva kilometry vzdálené Radešínské Svratky na hřbitov,“ svěřil se.
Studenti výrobu pohonu k vozíku zahájili a představili loni v červnu:
9. června 2021 |
