Stav městského nádraží by se měl začít měnit od třetího čtvrtletí příštího...

Stav městského nádraží by se měl začít měnit od třetího čtvrtletí příštího roku. Chystá se zde nový centrální dopravní terminál. Nyní sice vypadá o něco lépe než před pěti lety, chlubit se jím ale stále nikdo nemůže. | foto: Tomáš Blažek, MAFRA

Nejostudnějším místem Vysočiny je jihlavské nádraží, změnit se má do dvou let

  • 8
Redakce MF DNES uspořádala po pěti letech opět čtenářskou anketu o nejostudnější místo – tentokrát Vysočiny – a z pěti uchazečů opět s přehledem zvítězilo městské nádraží v Jihlavě. Získalo 47 procent z celkových 733 došlých hlasů. Druhé místo v pořadí se ziskem 25 procent hlasů obdržela studánka u sídliště ve Žďáru nad Sázavou.

Nádraží Jihlava město v hlasování čtenářů zvítězilo, přestože se jeho vzhled oproti stavu před pěti lety zlepšil. Správa železnic nechala natřít jeho přízemní sokl fasádní barvou a obrousit oprýskaný lak na dřevěných prvcích zastřešení nástupiště. Také východ po straně budovy výrazně prokoukl.

Nedostatkem městského nádraží v Jihlavě je však stav nyní nefunkční zastávky MHD před nádražní budovou, kde se vysypalo zdivo přilehlé terasy a nezajíždí tam žádný spoj městské hromadné dopravy, přestože je před nádražím před několika lety nově vybudovaná točna.

K dojmu cestujících nepřispívá neutěšená čekárna ani hala pro nákup jízdenek bez jakékoli investice. Jediné občerstvení na nádraží nabízí nápojové a potravinové automaty.

Vše vyřeší až nový terminál

Do nádražní budovy se také často uchylují pouliční opilci či bezdomovci. „Přestože městské nádraží v Jihlavě není hezkým místem, nejošklivějším na Vysočině bych jej určitě nenazval. Navíc se okolí v posledních letech mírně zlepšilo. K další výrazné změně dojde v příštím roce, kdy bude stará budova odstraněna a na tomto místě začne výstavba Centrálního dopravního terminálu,“ řekl primátor Jihlavy Petr Ryška.

Mohou Jihlavané realisticky počítat s tím, že tento prostor dozná změny? A kdy se tak stane?

7. září 2017

Zbourání staré budovy a výstavba nového Centrálního dopravního terminálu je podle smlouvy mezi Správou železnic a městem Jihlava naplánována do let 2024 až 2025. „Jedná se o první etapu výstavby a podle harmonogramu by měla začít v srpnu 2024 přeložkami sítí před budovou v parku Legionářů, přes kruhový objezd na Havlíčkově ulici až na ulici Romana Havelky,“ dodal Ryška.

Město má kromě přeložek vybudovat i nové silniční propojení ke kruhovému objezdu, parkoviště, zastávky MHD i autobusů systému Veřejné dopravy Vysočiny, trolejové vedení a veřejný prostor před nádražím.

Správa železnic by měla postavit novou budovu i nová nástupiště. „Další etapa s výstavbou autobusového nádraží a propojení komunikace na Jiráskovu ulici se předběžně plánuje v letech 2028–29. Věřím, že potom již nikdo tato místa nebude považovat za zanedbaná a ošklivá,“ uvedl primátor Ryška.

Chybí občerstvení i napojení na MHD

Reakce cestujících, které oslovila MF DNES, nezmiňují jako nedostatek estetiku zanedbané nádražní budovy, ale spíše chybějící napojení MHD či kvalitnější možnosti občerstvení. „Jsou tady jen automaty, ale v těch je jídlo drahé, takže to nekupuji. Že sem nezajíždí MHD, mi nevadí, chodím pěšky. Když jsou v budově nalezlí ti obejdové (opilci a bezdomovci – pozn. red.), tak tam nechodím, městská policie je odtud vyhání,“ řekla před nádražím pravidelná cestující Pavla Valová.

Druhá oslovená žena, křestním jménem Markéta, kvituje s povděkem, že před nádražím je parkoviště, kde se vždy dá najít místo k zaparkování. Stav nádraží jí nevadí.

Třetí oslovený muž, žijící v domě před nádražím, který nechtěl uvést své jméno, považuje za nedostatek nejen chybějící MHD, ale i podobu jeho nyní nevyužité přednádražní zastávky. „Představte si, co si pomyslí člověk, který v krajském městě poprvé vyleze z vlaku a tohle tady vidí,“ uvedl ke stavu okolí.

Zaneřáděné okolí studánky

Na druhou pozici v anketě čtenáři svými 183 hlasy posunuli zdánlivě nenápadné místo ve Žďáru nad Sázavou. Studánka v úvozu, který prochází sídlištěm Klafar, má podle tamních obyvatel velký potenciál.

Místo je na pěší trase mezi centrem a sídlištěm a zvlášť o víkendu se stává cílem procházek i pro lidi z jiných částí Žďáru. V minulosti k prameni dokonce někteří chodili pro pitnou vodu, což si dnes navzdory pravidelnému testování její kvality troufne málokdo.

Na podobě studánky se podepsal vandalismus. Betonové a kamenné prvky kolem ní jsou posprejované, okolí je plné odpadků.

Na radnici jsou si vědomi, že lokalita leží lidem na srdci, jak ostatně ukázala i anketa MF DNES. Žďárský místostarosta Jaroslav Hedvičák proto slíbil, že se jí bude město zabývat.

„V nadcházejících dnech máme v plánu vyrazit s vedoucí odboru komunálních služeb a dalšími pověřenými pracovníky přímo na místo. Zkusíme najít řešení, jak dát studánku alespoň trochu do pořádku, aniž by to stálo velké peníze,“ popsal Hedvičák. S investicí se totiž v rozpočtu na letošek nepočítá, takže větší rekonstrukce či stavební úpravy zatím reálné nejsou.

Policejní dohled či fotopasti

Proti vandalům se pokusí město zakročit. „Jako jedno z řešení se nabízí zvýšený dohled městské policie. Zvážíme i využití fotopastí,“ podotkl místostarosta.

Větší dohled nad místem by ocenili i místní. Dle Michaely Šinkorové, která bydlí s rodinou nedaleko pramene a úvozem chodí velmi často, jsou určitě žádoucí právě pravidelné kontroly strážníků a asistentů prevence kriminality. Ti by měli i preventivně působit na mládež, co se u pramene schází.

„Jsem ráda, že se město na podzim rozhodlo dolní část úvozu trochu zkulturnit tím, že začalo odstraňovat nálety, čímž se prostor prosvětlil. Další místo, jemuž by se měla věnovat pozornost, je rozhodně studánka,“ míní Šinkorová.

Krásnou atmosféru kolem pramene, tvořenou zelení, prozpěvujícími ptáky a zurčící vodou, kazí podle jejích slov právě odpadky a také sprejerská „výzdoba“. Uvítala by proto její odstranění či přemalování od někoho, kdo to skutečně umí a zvolil by nějaké vhodné graffiti. Navrhuje i instalaci odpadkového koše, jenž by měl být pak pravidelně vyvážen.

U studánky se nyní o odvoz poházeného odpadu stará městská společnost Satt. „Velký efekt to ale bohužel nemá. Jeden den se uklidí a hned ten další tam jsou odpadky zas. Koš je přitom kousek odtud. Je to o lidech,“ dodal Hedvičák.

On sám by si uměl představit do budoucna i komplexnější řešení úvozu, třeba ve formě upravené trasy pro procházky. S tím souhlasí i Michaela Šinkorová. Kromě zřízení posezení přímo u pramene navrhuje umístění odpadkových košů a laviček podél úvozu až k soše Mamlase nad Žďárem. „Je to oblíbená vycházková trasa,“ zdůvodnila.

,