Ženy mají mnohem rozvinutější intuici než muži, bohužel jí v dnešní době velice často nenaslouchají,“ vysvětluje Michal Otipka, trenér systému sebeobrany krav maga, který je v Česku rok od roku populárnější.
„Co tím chci říci? Když se bavíte s obětí trestného činu, velice často slyšíte: ,Ten člověk se mi zdál divný; necítila jsem se dobře; tušila jsem, že ta cesta není nejvhodnější...‘ Bohužel oběti tyto varovné signály často ignorují. Přitom kdyby jim naslouchaly, šance, že se vyhnou nepříjemné situaci, by byla několikanásobně vyšší.“
Žijeme v relativně bezpečné střední Evropě, takže se (zatím) nemusíme učit, jak se bránit při útoku nožem, nebo dokonce střelnou zbraní. Na druhou stranu by nebylo rozumné zavírat oči před problémy a nalhávat si, že k násilí nedochází. Dochází a my musíme být připravené mu čelit. Kromě naslouchání vlastní intuici je základem prevence – chovat se tak, aby k nebezpečné situaci vůbec nedošlo. To je první z věcí, které se na kurzu sebeobrany dozvíte.
A co přijde dál? Nepředstavujte si, že vás na kurzu sebeobrany čeká vojenská příprava na boj na život a na smrt. Jde o sport, při němž zapojíte celé tělo i mozek. Naučíte se pracovat s vlastním tělem, posilovat s vlastní vahou. A jako bonus také reagovat v krizové situaci – ke které může dojít kdykoli.
Více prozradí Michal Otipka, který je prezidentem a vrchním instruktorem české organizace Mezinárodní krav maga federace IKMF CZ. Čtěte dál!
Rozhovor s Michalem Otipkou
Proč se ženy hlásí na kurzy sebeobrany?
Samozřejmě především proto, že se chtějí naučit bránit. Ale není to jediný důvod. Krav maga je jedním z nejvšestrannějších způsobů pohybu, který rozvíjí nejen svaly, ale i myšlení. Když člověk trénuje poctivě a s plným nasazením, spálí víc kalorií než na spinningu nebo aerobiku. Chodí k nám ale i ženy, které pracují ve velkých firmách, kde jim nevyhovuje prostředí ani lidé kolem nich, a u nás najdou partu přátel s podobnými zájmy.
Přicházejí i ženy, které mají nějakou negativní zkušenost?
Ano. I když se mi nesvěřují, poznám to z jejich pohledu, chůze, postoje. Pomůžu jim, podpořím je, postavím trénink tak, aby jim byl příjemný, ale pokud se samy nesvěří, tak o jejich zážitku nemluvíme.
V krav maze nejde jen o fyzickou sílu, ale především o psychiku. Jak ji trénujete?
Učím lidi, aby vyzařovali zdravou asertivitu, přiměřenou dávku sebevědomí. Učím muže potlačit své ego – někdy je lepší utéct než se nechat zbít. Ženy učím, aby si uměly vymezit svůj prostor, aby dokázaly říct jasné ne, když se jim něco nelíbí.
V jaké situaci to využiju?
Představte si, že jedete tramvají. Kouká na vás cizí muž. Vy se podvědomě usmějete. On přistoupí blíž. Situaci čte každý jinak: vy se usmíváte z nervozity, on si to vykládá jako pobídku. Když odvrátíte hlavu, někdo to pochopí jako nezájem. Ale ne každý: mám-li nižší IQ nebo jsem z jiné kultury, co vidím? Polonahou dívku, která se na mě usmála! Žena musí umět dát jasně najevo odmítnutí. Gestem, postojem těla. Nechci, aby se k sobě lidé chovali jako hulváti, ale musejí si umět vymezit svůj prostor.
Jak reagovat, když vás v dopravním prostředku obtěžuje neznámý muž? Proč k největšímu počtu znásilnění dochází v prosinci? A co je to syndrom oběti? To vše se dočtete v článku v aktuální Ženě a život, která je právě v prodeji.
