Rebelské svátky na záchytce
Vždycky jsem byla bezproblémová šprtka. Rodiče s hrdostí říkali, že o mé pubertě ani nevěděli. Jenže potom jsem šla na vysokou a bezhlavě se zamilovala. Studoval herectví, pil první ligu, střídal holky, ale já si v těch devatenácti nemohla pomoct. Jako bych si s ním vynahrazovala roky nudné korektnosti. Měla jsem jet na Štědrý večer domů, ale při loučení jsme se tak namazali, že jsme usnuli venku na lavičce. A 24. prosince jsem se probrala na záchytce! Bylo mi hrozně. Přijeli rodiče, máma brečela. Nic k chlubení, ale dodnes jsem na ten krátký závan rebelství pyšná.
Petra Hašková
S miminkem z porodnice rovnou ke stromečku
Těch „poprvé“ bylo v roce 1998 víc. Navíc jsem si vyzkoušela, jak bývají vítány královny a celebrity. Jsem nejmladší ze tří dcer – poslední marný pokus o kluka. Dva dny před Vánoci se mi narodil prvorozený syn Jakub (první poprvé). Táta šílel radostí snad ještě víc než můj muž a poprvé (druhé poprvé) jsem viděla v jeho očích slzy. Protože jsme byly s miminem v pořádku, vymohla jsem si, že mě pustí na Ježíška domů. Už při vstupu do bytu jsem málem omdlela. Do porodnice jsem odjížděla, když doma panoval značný chaos, jemně řečeno. Vrátila jsem se do domácnosti bez poskvrnky. Později tedy manžel přiznal úklidovou firmu, o které do té doby nechtěl slyšet a takhle narychlo byla ukrutně drahá, ale táta ji zaplatil (třetí poprvé)! Tchyně s mojí mámou napekly asi třicet druhů cukroví (čtvrté poprvé). V životě se to už nezopakovalo. Radost z nového človíčka prostoupila ten rok v mé i manželově rodině vánoční svátky způsobem, že se mi chvěje srdce i po letech. Vždycky jsou hezké, ale tyhle byly mimořádné.
Zuzana Klímová
