Bylo mi šestadvacet, když mi dva měsíce po sobě zemřeli rodiče. Kromě prožívání smutku jsem se starala o svoji malou dceru. Musela jsem tak být dospělá, i kdybych nechtěla.“
Zuzana S., 44, vývojová pracovnice
„U státnic mi vyučující řekl, že mi sice gratuluje, ale zároveň podotkl, že je trochu škoda, že mi končí bezstarostný život. Prý netuším, co těžkého mám teprve před sebou. Tenkrát jsem nechápala, jak to myslí, ale při problémech se sháněním práce mi najednou význam jeho slov došel. Teď už za mě totiž nikdo nic nevyřeší, musím jen já sama.“
Zuzana Š., 37, manažerka v galerii
„Jako vedoucí na táboře jsem zjistila, že děti vnímají nejen můj slovník, ale i jednání a životní postoje. A navíc je napodobují! Došlo mi, že ovlivňuju okolí víc, než jsem si myslela, a měla bych proto jednat zodpovědně.“
Eva M., 22, studentka ekonomie na Mendelově univerzitě
„Ve čtyřiadvaceti jsem dostala šanci odjet na tři měsíce do Řecka. Za dva dny. Naši byli v lázních, a tak neměli čas odporovat. Na jihu jsem jedla poprvé šneky, zhubla deset kilo a konečně se osamostatnila.“
Monika N., 37, podnikatelka
„Po absolvování vysoké školy jsem si uvědomila, že už je potřeba najít si práci a začít řešit věci bez pomoci rodičů. Najednou jsem se musela osamostatnit.“
Tereza Č., 27, blogerka z The Factory Blog
„Že už jsem ,velká‘, mi došlo, když mi konečně narostla prsa a zmizelo akné!“
Kamila F., 31, porodní asistentka
„Ve škole jsem propadla u zkoušky a hrozilo mi ukončení studia, můj táta proto napochodoval za vyučujícím, zda by se s tím nedalo ještě něco udělat. Řekli mu, že vzhledem k mé plnoletosti s ním tyhle věci projednávat nebudou.“
Dotyčná si přála zůstat v anonymitě.
„Když jsem v devatenácti zjistila, že jsem těhotná, byla jsem v šoku. Další překvapení následovalo ve chvíli, kdy mi doktorka oznámila, že to budou dvojčata. Dospěla jsem velmi rychle!“
Věra M., 46, asistentka
„Bylo mi asi třicet. Máma odjela na dovolenou a já se na čtrnáct dnů přestěhovala do jejího bytu, abych jí hlídala kočky. Jednou večer jsem stála u kuchyňské linky, rozhlídla jsem se po důvěrně známém bytě, kde jsem vyrůstala, a došlo mi, že už tam nejsem doma. Moje další myšlenka byla: Sakra, takže já už jsem dospělá! Mimochodem, nebyl to nijak zvlášť příjemný pocit.“
Michaela Klevisová, 39 let, redaktorka Cosmopolitanu
„Na filozofické fakultě na úplně prvním semináři staroslověnštiny mi vyučující, řízná stará dáma, největší světová kapacita v oboru a zapálená motorkářka, zadala referát včetně podkladových materiálů. ,Vždyť je to v polštině!‘ zvolala jsem. ,Vždyť na to máte celý týden, kolegyně!‘ opáčila kapacita a mně došlo, že skončilo dětství. Že jsem dospělá, výmluvy končí a jede se naostro.“
Sabrina Karasová, 45 let, šéfredaktorka
„Byla jsem čerstvě po promoci, definitivně odříznutá od kapesného rodičů. Platila jsem jídlo a vtom propadla panice, že pokud si na sebe nevydělám, umřu hlady.“
Eva Pýchová, 29 let, editorka Cosma
„Můj starší bratr, který žije v zahraničí, mě požádal, abych přijela se svým přítelem na víkend a pohlídala jeho tři malé děti. Musel jet s manželkou na pohřeb. Pocit zodpovědnosti za tahle písklata způsobil, že jsme okamžitě dospěli oba dva.“
Jana V., 38 let, recepční
„ Věšela jsem na šňůru vyprané miminkovské dupačky a látkové pleny, když mi po těle najednou projel mráz. A těsně předtím mi blesklo hlavou tohle: ,Sakra, já už mám dítě!‘?“
Dotyčná si přála zůstat v anonymitě.
