Pohádka o babičce a dědečkovi
Pětiletá Mirunka moc ráda poslouchá volně vyprávěné pohádky. Večer nám chtěla na oplátku vyprávět sama a vypadalo to, že půjde o klasickou pohádku typu ‚Byl jednou jeden...‘ Úvodní věta zněla takto: „Byl jednou jeden dědeček Srdíčko a jedna babička Auvejs.“ Když viděla náš údiv, sama vysvětlila: „Dědeček se jmenuje Srdíčko, protože má nemocné srdce, a babička se jmenuje Auvejs, protože si rozbila nohu.“
Miroslava L.
Ordinace je připravena
Začátkem prázdnin jsem byla s našimi dvěma kluky u rodičů. Děda má na zahradě hustý porost malin, které právě zrály, a tak jsme všichni pomáhali sbírat. Když jsme se večer vrátili domů, oba kluky jsem nejdříve vykoupala a pak důkladně prohlédla, jestli nemají klíště. Děti jsem předala manželovi a šla jsem se vykoupat i já. Po chvíli se otevřely dveře koupelny a náš pětiletý Davídek povídá: „Maminko, teď zkontroluju já tebe. Ordinace už je připravená.“ Nejdřív jsem se začala smát a pak vymlouvat, že se zkontroluji sama. Davídek ale trval na svém, že mě musí prohlédnout pan doktor, jestli někde nemám klíšťátko. Opět jsem se vymluvila a Davídek mi s radostí v hlase řekl: „Nebóóój, to nebude bolet! A když budeš hodná, tak dostaneš obrázek!“
Marie G.
Zbyly po něm jen bačkory
Děti si hrály na zahradě a najednou za mnou přiběhla dcera, vyděšený výraz ve tváři: „Mami, mami, mám špatnou zprávu, z Kubíka (bráška) zbyly jen bačkorky!“ Bráška se jí totiž schoval.
A druhá hláška: Říkali jsme dceři, že její kamarád, soused, si šetří na počítač. Ona nám odpověděla: „Hm, tak to já budu taky!“ Upozornili jsme ji, že počítač je pěkně drahý, takže bude muset šetřit dlouho. Malá se zamyslela a pak povídá: „Tak dobře, já si o něj napíšu Ježíškovi a budu si šetřit na něco levnějšího!“
Lenka F.
Rozhovor u klouzačky
Jednou jsme byli v obchodě na skluzavce a s naším tříletým Ondráškem tam byla ještě nějaká mladší holčička, která ještě neuměla moc mluvit. Pořád opakovala kaka, kaka. Ondra byl chvilku předtím čurat, a tak jí začal důležitě vysvětlovat: „Já jsem nekakal, já jsem jenom čural.“ Přidal k tomu i zdůrazňovací gesta rukama.
A ještě jedna: Téměř ve 4 letech měl Ondra pomáhací mánii, vařil, pekl, míchal. Jednou mi pomáhal u pečení buchet a říká: „Jsem dortař.“ Já na to, že míchá těsto na buchty, a že je tedy pekař. A on prohlásil: „Tak to jsem buchtař.“
Kateřina H.
Drsný rozhovor
Na dětském hřišti se odehrál následující rozhovor. Poněkud objemná holčička sedí v domečku a nechce nikoho jiného pustit dovnitř. Můj ani ne čtyřletý Matýsek by tam rád, a tak postává poblíž a okukuje. Holčička povídá: „Sem nikdo nesmí. Já jsem největší ze všech. Kolik ti je?“ Můj syn na to: „Mně je sedmatřicet a tobě?“ Načež se Mates otočil a odkráčel, takže k rozuzlení nedošlo, ale pohled té holčičky bych vám přála vidět.
Katka K.
Syn se o maminku postará
Syn Kryštof přišel ke mně ráno do postele. Nevím, zda si uvědomoval, že mám narozeniny, asi ne, ale pravil: „Mami, až umřeš, tak ti na hrobečku zapálím svíčku. Pak se odmlčel a dodal. „A budu brečet, protože tě mám moc rád!“ Slzela jsem dojetím.
Irena S.
