Hořký život, hořce plakat, hořká pravda,… zdá se, že na hořkosti není nic příjemného. S takovým závěrem bychom se ale hořce zmýlili. Chutě a zvlášť ta hořká mají své důležité místo v životě, zdraví a pohodě každého z nás. Fernet Stock, odborník na hořké chutě, vám proto přináší Desatero hořké chuti.
1. Bohatství chutí
Bohatství lidské populace tkví nejen ve schopnosti myslet, ale také vnímat chutě. Máme možnost se radovat z hořké, sladké, slané, kyselé a chutě umami (tzv. pátá chuť). Chuť hořkých látek je vnímána na zadní části jazyka a částečně na patře. Kyselá po stranách jazyka, sladká na hrotu a slaná na přední části hřbetu jazyka. Chuťové pohárky se strukturou neliší, ale některé nejvýrazněji reagují na tu či onu chuť. „Průměrný člověk má zhruba deset tisíc chuťových pohárků a v každém z nich je padesát až sto smyslových buněk,“ říká MUDr. Jiří Vaverka, ORL lékař z FN Bulovka. Zatímco až 35 % žen se rodí s „extra" chuťovými pohárky, u mužů je počet šťastlivců se zvýšeným počtem chuťových buněk pouhých 15 %.
2. V hořkosti si nejsme rovni
Nemysleme si ale, že si vystačíme se samotnou chutí potravin. Do hry vstupuje nejen složení jídla a pití, ale také teplota, konzistence, vzhled, ale především vůně. Vnímání chutí totiž úzce souvisí s čichem, tyto dva smysly se propojují, aby nám daly komplexní informaci o všem, na čem si pochutnáváme. Schopnost si užít chutě se mění také s věkem. Zatímco jsme na sladké nastaveni už od mládí, hořkou chuť dokážeme ocenit teprve v dospělém věku. Proto také s věkem roste obliba hořkých nápojů, jako je pivo nebo fernet. Ne náhodou tak má například právě Fernet Stock svou nejsilnější skupinu spotřebitelů mezi tzv. Husákovými dětmi.
3. Když se něco pokazí
Rýma, nachlazení nebo zánět dutin, … to jsou nejen nepřátele našeho zdraví. Dočasná ztráta čichu spojená s rýmou a nachlazením má vliv i na naše vnímání chuti. Stane se tak, že nám zkrátka nic nechutná. Naštěstí je to stav pouze přechodný a brzy po doléčení se zpráva o sladké, slané, kyselé a hořké v pořádku dostaví do mozku a my si můžeme užívat chutí plnými doušky.
4. V hořkém těle zdravý duch
Hořké potraviny a zejména bylinky vás zbaví řady neduhů. Jsou považovány za stimulanty léčící a čistící játra a žlučník. Stejně tak stimulují nervovou soustavu, imunitní funkce a pomáhají bojovat proti únavě a vyčerpání. Známý je například Ostropestřec mariánský, pampeliška, nebo hořec. Posledně jmenovaný hořec je protiplísňový, podporuje imunitu a má protizánětlivé vlastnosti. Nedávný výzkum z Pensylvánské univerzity navíc odhalil, že úplně stejné receptory jako na jazyku se vyskytují také v horních cestách dýchacích. Ty na hořké látky reagují tím, že stimulují tvorbu hlenu a pomáhají hubit bakterie. Receptory pro hořkou chuť v dýchacích cestách jsou tak zřejmě součástí imunitního systému, který brání zánětům dýchacích cest.
5. Bylinky
Hořké bylinky mají své místo především v podpoře funkcí jater. Dejte si třeba kopřivovou očistu: rozmixujte 3 lžíce kopřivových špiček a lístků s 3 dl vlažné vody a pak přeceďte. Popíjejte po dobu 10 dnů jednou denně. Nebo si dejte čaj na posílení jater, do kterého přimíchejte 1 lžičku zeměžluče, 1 lžičku máty, 1 lžičku pampelišky, 1 lžičku řepíku a 3 dl vroucí vody. Louhujeme 10 minut a popíjíme dvakrát denně po dobu 4 týdnů.
6. Hořké mňamky
Jídla s příměsí hořké chuti - nejen, že dobře chutnají, ale také zázračným způsobem ovlivňují zažívání, zlepšují funkce jater a žlučníku, čímž zrychlují celý váš metabolismus. Vyberte si třeba listové saláty – výborný je ledový salát, nebo kapusta, dále brokolice, řeřicha, čekanka nebo artyčoky. Hořké zázraky můžete použít i na snížení cholesterolu v krvi. Z ovoce se nevyhýbejte bílým grepům a jídla kořeňte často a hojně bylinkami, jako je majoránka, rozmarýn, tymián, zázvor, ale také kerblík, kurkuma a meduňka lékařská. Nezapomeňme ani stálice našeho jídelníčku, jako je káva, kakao a čokoláda.
7. Co s čím
Jak kombinovat chutě tak, aby výsledek byl lahodný? Touto otázkou se zabývají kuchaři i barmani od počátků světa. Vypilovanou kombinací chutí se vyznačuje zejména asijská kuchyně, která dokáže „zkombinovat nemožné“ a s oslnivým a přitom vyváženým výsledkem. Podobně funguje příprava bylinkových lihovin. „Při výrobě Fernet Stocku je mícháno celkem čtrnáct bylin z celého světa a to v takovém poměru, aby bylo dosáhnuto požadované a tolik tradiční hořké chuti. A nejedná se o zrovna rychlý proces přípravy. Tzv. macerace neboli louhování, totiž probíhá dlouhých sedm měsíců,“ vysvětluje Kateřina Harris ze společnosti Stock Plzeň-Božkov. Zajímavostí je, že výraznější chuti můžeme dosáhnout, když si k hořkému nápoji dáme pálivé jídlo – efekt obojího se znásobí. Pro úplně laiky ale možná postačí vědět, že se k sladké chuti dá dobře připojit hořká, a naopak si rozumí slaná s kyselou.
8. Výběr nápojů
Mezi nejslavnější hořké nápoje patří pivo a hořkobylinné likéry, jako je fernet. Základ hořké chuti tvoří bylinky. U piva hořkost piva závisí na jakosti chmele. Hořké lihoviny svůj charakter získávají v procesu tzv. macerace neboli louhování. „Při subjektivním hodnocení hořkosti nápoje se rozlišuje intenzita hořkosti a charakter hořkosti. Intenzita spočívá v síle prvního vjemu při napití a charakter hořkosti se vyjadřuje dozníváním hořké chuti v ústní dutině po napití,“ vysvětluje Martin Vogeltanz, vrchní barman plzeňské likérky a držitel 3. místa z MS v míchání drinků.
9. Hořké hubnutí
Do svého jídelníčku zapojte hořké potraviny a zhubnete! Hořké potraviny odbourávají tuky v těle a vyvolávají pocit sytosti. Jejich složení a lehce nahořklá chuť způsobuje, že jich sníme méně, aniž bychom se museli hlídat. Receptory v ústech a trávicím ústrojím po vyhodnocení hořké chuti jednoduše zabrzdí náš apetit. Nejenže po hořkých potravinách zhubnete a shodíte nadbytečná kila, ale zároveň prospějete vašemu organismu - působí zázračným způsobem na zažívání, zlepšují funkce jater a žlučníku, čímž zrychlují celý váš metabolismus. Rychleji trávíte i spalujete!
10. Hořká nej
Mezi top 5 nejhořčích potravin se podle amerických výzkumů řadí ledový salát - zejména červený kadeřavý, dále pomerančová kůra, hořké likéry, tmavá čokoláda a espresso. Evropské výzkumy jdou do ještě větších podrobností, univerzita v Lovani například definovala stupnici hořkosti od jedné do deseti, přičemž jednička značí menší stupeň hořkosti. Na spodní škále se umístil ledový salát, petržel, ředkvičky a cikorka. Prostřední místa patří olivám, čokoládě, pivu a ginu s tonikem. Nejvíce bodů získaly grep, tonik a káva a hořké likéry. Zkrátka, i vědci potvrzují, že kdo nevyměkne, získá nejvíce chuti!
