Jedním ze základních rysů světa je pomíjivost. Týká se i lidských vztahů. Málokterý se však vytratí spontánně, za klidu obou zúčastněných. Většina rozchodů bývá provázena emocemi, ať už na jedné či druhé straně, nejčastěji však na obou. Někdy to ukončí on. Někdy vy. Někdy to ukončí on a navlékne to tak, abyste to poslední NE musela říct vy. A naopak. Jak to všechno ustát, a nezbláznit se z toho?
Miláčku, odcházím, je konec!
Už se ve vztahu necítíte dobře. Nebo máte jiného muže. Chcete se rozejít. Iniciativa bude tedy vycházet z vaší strany. Máte-li ho přece jen ještě trochu ráda, neodcházejte náhle a bez vysvětlení. Podle psychologů je tento způsob rozchodu pro muže ten nejbolestivější. Když mu hodíte klíče na stůl a zmizíte ze dne na den z jeho života, s největší pravděpodobností ho psychicky zdevastujete. Bude se trápit a neustále hledat, kde udělal chybu. Zkuste partnera na rozchod připravit. Odcházíte-li z jiných důvodů, než že máte někoho jiného, možná mu je citlivě vysvětlete. Když je ve hře někdo nový, nerozebírejte to před ním do detailů. Vyslovte se však jasně, bez jinotajů.
Když jste si skutečně jistá, že je s vaším vztahem konec, nechoďte kolem horké kaše a řekněte mu to. Jinak, pokud vás má rád a nechce vás nechat odejít, bude neustále hledat cesty, jak vztah ještě slepit dohromady. Počítejte s emočním chaosem – sice chcete rozchod, ale zároveň vám bude partnera líto. Začnou se vynořovat vzpomínky na to krásné, bude vás možná i mrzet, že jste to zase vy, kdo se s někým rozchází. Některá vaše část se nebude chtít vzdát jiné jeho části, která byla ve vztahu skvělá. Budete se vinit za to, že pořád jen někoho zraňujete...
On vás stále chce. Dokonce tu a tam brečí, když mluvíte o rozchodu. Někdy se nervově hroutí, obviňuje vás, je agresivní nebo vyčítá. Možná bude říkat, že si vezme život. Nebo se na vás bude dívat psíma očima. Bude zpytovat svědomí a slibovat, že se kvůli vám změní. Vy si však stůjte za svým rozhodnutím. Když se znovu necháte vtáhnout do vztahu, o který v jádru nestojíte, bude to vás i jeho stát mnohem více slz a energie než přímý rozchod. Někdy podobnými emočními „tahanicemi“ přijdete o taková kvanta energie, že se to celé může neblaze promítnout do vašeho zdravotního stavu... Nicméně kruté upřímné řezy nemusí být pravidlem. Někdy se hodí i mírnější cesta v duchu „nechat vyhnít“ – zkrátka si počkáte, až nastane lepší konstalace a vztah se sám rozpadne. Zapojte do hry ženskou intuici a empatii, ty vám mohou pomoci se rozhodnout, kdy a jak odcházet.
Jakmile mu oznámíte, že je definitivní konec, už mu nevolejte, a to ani kvůli praktickým věcem, natož abyste se ho ptala, jak se cítí... Nestýkejte se, nechte ho, ať si první fázi po rozchodu zpracuhe v poklidu a hlavně sám, to znamená, že raději vynechte také ta místa, kde byste ho mohla potkat. Jistě, nemusí tomu být takhle navždy, vždyť z mnohých expartnerů se stanou nakonec velmi dobří přátelé, ale těsně po rozchodu není nutné příliš jitřit ránu vaší přítomností. Také nikdy nevyslovujte pro opouštěného otřesnou větu: „Miláčku, můžeme být třeba přátelé...“ Jestli se tak stane, nechte osudu.
Odkopnutá
Tohle je další kapitola. Vy nejste tím, kdo konec vztahu iniciuje. Byl vám nevěrný, odešel s jinou ženou, už jste ho nebavila. Ať už je to jakkoli, opustil vás. Postel, ve které jste spolu spali, je na jeho straně výhružně zastlaná, nevolá, nepíše. Poličky, kde míval svoje věci, jsou prázdné – na rozdíl od vašeho nitra, jež překypuje nejrůznějšími emocemi. Britská psycholožka Anita Conrad přirovnává stav člověka, který byl opuštěn partnerem, k truchlícímu, kterému zemře někdo blízký. Na oznámení zprávy o tragickém umrtí blízkého člověka zpravidla nejprve reagujete popřením skutečnosti a straněním se ostatních lidí. Podobné je to s rozchodem z jeho strany – říkáte si, že to přece není možné. Když slyšíte dole v domě rachotit klíč, podvědomě doufáte, že se vrací. Nechce se vám mezi lidi. Ubulená jednak vypadáte děsně, a se sebevědomím pod bodem mrazu je pro vás nejpříjemnější se zahrabat doma.
Pro druhou fázi je typickou emocí hněv, který může být zaměřen na svět, ztracenou osobu či na sebe sama. Když vás opustí muž, může to často odkrýt vaše komplexy. Zkuste nepropadat panice a mindrákům, že jste marná, nemožná, stará, ošklivá, tlustá nebo málo prsatá. Uvědomte si, že i krásky typu Evy Herzigové jsou podváděny svými muži. Proč se to stalo, totiž nemusí vůbec souviset s vaší osobností ani tělem... V dalším období se hněv obvykle přemění v pocity smutku nebo deprese. Pokud emočně „neuvíznete“ v předchozích dvou fázích, právě tahle fáze může být velmi dlouhá a neskutečně bolavá. Ráda byste ty příšerné smutné stavy neměla a emoce nastrkala pod koberec, ale moc dobře víte, že na vás stejně jednoho dne vykouknou a že není dobrý nápad schovávat se před nimi. Pokud cítíte, že to nezvládnete sama, vyhledejte terapeuta.
Čistka
Během „truchlení“ má naše mysl sklony vymazat všechno špatné, a naopak vynášet vše dobré. Zkuste si své myšlenky zanalyzovat a uvažovat „fér“, být jako zpěvák blues nad věcí, stát se nestranným pozorovatelem celého příběhu. Ano, váš ex byl sice okouzlující a jeho úsměv byl nenahraditelný, ale možná to byl také právě on, kdo se k vám často choval hnusně a sobecky, křičel na vás a ponižoval, nevnímal vaše potřeby a nepomohl, když jste jeho pomoc nejvíc potřebovala. Co se týče emoční čistky, buďte k sobě jemná a nespěchejte na sebe. Poctivé prožívání emocí neznamená, že musíte být masochistka! Nejdříve si udělejte „úklid ve hmotě“. Emoční čistku si naplánujte na dobu hned poté. Pomáhá zbavit se jeho věcí. Dopisy, oblečení, dárky a vše, co by vám ho mohlo připomínat, dejte pryč. Možná vám je líto je úplně vyhodit, tak je aspoň uložte někam, kde nebudou na očích. Nenoste tričko, které vám dal, a nespěte s plyšákem od něj.
Obzvláště v případech dlouhodobých vztahů není od věci změnit i větší kulisy vašeho života, byt, nebo místo vašeho bydlení. Stejně jako pohřeb milované osoby je důležitým psychologickým momentem, kdy na určité úrovni přijmete ztrátu někoho, kdo vám byl opravdu blízko, můžete si sama udělat symbolický pohřeb vztahu. V likvidaci jeho pozůstalosti si nepočínejte hystericky, ale naprosto vědomě. Spalte jeho fotku a zcela střízlivě si uvědomte, že tento vztah skončil. Neposilujte v sobě sny o návratu starých časů, o záchraně vztahu a společné budoucnosti. Jedna kapitola končí, jistě se brzy otevře jiná.
Mezi pláčem a smutněním někomu velmi pomáhá, když může svou bolestnou situaci probrat a sdílet. Máte-li dobrou kamarádku, kamaráda nebo rodiče, zkrátka osoby, které mají trpělivost a umí naslouchat, udělejte to. Klidně melte celý večer to samé dokola, brečte a vztekejte se. Ucho, které vaše lamentace vyslechne, je z terapeutického hlediska k nezaplacení. I tady se nebojte vyhledat odborníka, když necítíte, že by vaší vrbou měl být někdo známý.
Dny poté
Pokud jdete z jeho náruče do náruče jiné, z vašeho současného pohledu pro vás jistě lepší, je to peklo pro něj. Vás potrápí maximálně to, že vám ho bude líto, možná se dostaví výčitky svědomí, že jste mu ublížila a že si to možná nezasloužil. Když odcházíte z jiného důvodu, ať už je jakýkoli, nebo vás opustil on, dopřejte si čas na regeneraci. Znovu se nadechněte. Než se vrhnete do nového vztahu, je dobré si uvědomit, které vzorce toho rozpadlého byly nezdravé a co už rozhodně nechcete opakovat. Nebojte se opět obrátit na terapeuta – ať už je to psycholog, sexuolog, homeopat, biokinetik nebo odborník na rodinné konstelace. Dobrý kartář nebo kartářka také mohu pomoci, neberte však nikdy výklad karet jako dannou a neměnnou jistotu, že tak věci v budoucnosti musí být, ale spíš jako tendenci, směr, kudy se vaše záležitosti pravděpodobně budou ubírat, když setrváte v momentálním duševním nastavení.
Zmapujte si znovu osobní prostor, najděte znovu vaše zdroje, vaši nezávislost a váš příběh. Uvědomte si ten ohromný prostor, který se ve vás po rozchodu uvolnil. Možná vás ze začátku vyděsí a budete mít pocit černé díry, kterou už v životě nebudete schopná naplnit. Ale uvolní se vám zároveň velké množství energie, které jste do vztahu chtě nechtě sypala, a tu budete teď mít pro své využití.
Dejte se dohromady i fyzicky. Po čistce jeho věcí přejděte k inventuře těch svých. Kolik oblečení jste si koupila jen proto, že jste věděla, že se mu bude líbit, i když váš styl to zrovna nebyl? Třetinu šatníku? Nebo snad půlku? Pryč s tím! Je na čase oprášit váš styl, který koresponduje s vaší osobností – rozdejte staré věci kamarádkám a vyrazte nakoupit nové. To samé můžete udělat s parfémem, nebo s účesem. Začněte chodit tančit, na jógu, kurzy toho či onoho – zkrátka dělejte to, místo čeho jste celou tu dobu vztahu souložila, vařila nebo poslouchala jeho pracovní záležitosti a stížnosti.
