Doporučujeme

Spíte spolu, ale chodíte spolu?

Pospáváte s ním v naději, že s vámi zůstane? To, že spolu pomuchláte povlečení a vyměníte si něco tekutin, z vás ještě nedělá pár.

Určitě ve svém okolí najdete pár lidí, kteří spolu spí, ale nechodí. Třeba tohle postelové přátelství provozujete i vy sama. A možná vám vyhovuje. Problém nastává až ve chvíli, když chce jeden víc než ten druhý. Jako Sylva a Roman. Poznali se na večírku, kde si výborně popovídali. Pak ji doprovodil domů a vzal si její číslo. Když se týden neozval, zklamaná Sylva se pomalu smiřovala s tím, že o ni nemá zájem. Přece to byl jen přiopilý rozhovor, nic víc. Když se jí ho konečně podařilo vypudit z hlavy, přišla esemeska: „Ahoj, jak se máš? Nechtěla bys v pátek někam zajít? Roman.“ Překvapená a potěšená Sylva souhlasila. „Asi měl jen hodně práce,“ omlouvala čtrnáctidenní skluz ve vzájemné komunikaci. Večer proběhl skvěle. Lichotil jí a choval se mile. V časných ranních hodinách spolu procvičili několik lekcí z Kámasútry. Když za rozbřesku šťastně usínala v jeho vyhřáté posteli, měla pocit, že právě našla nového partnera. Mohla najít, samozřejmě. Ale také nemusela.



„Vztah až po čtyřicítce!“

To, že s někým pomuchláte povlečení a vyměníte si genetické informace pomocí slin, z vás automaticky nedělá pár. Spousta lidí nehledá někoho, s kým by sdíleli život. Prostě si chtějí jen nezávazně užívat. Bez povinností a příslibů do budoucna. Důvodů existuje spousta. Můj třicetiletý kamarád si nedávno koupil byt. A zářil štěstím. „Těším se, až si pořídím mixér, budu si dělat zmrzlinové koktejly a válet se v té obrovské vaně,“ vyprávěl mi s blaženým úsměvem na tváři. „A to tam chceš žít pořád sám?“ ptala jsem se. „No – někdo tam může třeba pár dní zůstat, a až nás to přestane bavit, tak zase odejde. V každém případě bych se rád alespoň do čtyřicítky ušetřil nějakého vážného vztahu. Nevidím v něm vůbec žádné výhody. Snad jedině kvůli dětem. A z těch mám hrůzu. No řekni, proč by se mi mělo vyplatit s někým chodit?“ Nějaká ta pozitiva jsem mu vyjmenovala, ale nepřijal je. Partnerství mu prostě nevyhovuje. Nebo alespoň prozatím. Pokud nesdílíte jeho pohled na svět, jahodový shake vypitý v jeho náruči vám časem pěkně zhořkne v ústech. Nejspíš ho totiž ke vztahu nedonutíte ani za pomoci ženských zbraní toho úplně nejtěžšího kalibru.



„Nejsi ta pravá!“

Možná jste potkala někoho, komu představa partnerského soužití bolestivý mozkový zkrat nepůsobí. Pořád ale nemáte vyhráno. Vzpomeňte na Sylvu a Romana. Jejich vztah nepokračoval zrovna tak, jak si Sylva vysnila. „Roman měl málo času nebo to alespoň tvrdil. Viděli jsme se tak třikrát do měsíce. Vypili jsme pár koktejlů a pak směřovali rovnou do postele. Ráno si šel každý svou cestou. Zbyla mi po něm vždycky jen kocovina a pocit nesnesitelné nejistoty, kdy se zas ozve. Asi po půl roce jsem zjistila, že jsem zamilovaná, nešťastná a absolutně nevím, co od něho můžu čekat. Poprosila jsem ho o schůzku. Tentokrát u kávy. Když jsem na něj vybalila všechny své pocity, zíral na mě, jako kdyby se právě potkal s mimozemšťanem: ,Ale Sylvinko, vždyť jsi musela vycítit, že z mé strany nejde o nic vážného. Myslel jsem, že to tak chceš taky. Mám tě rád, ale nemiluju tě, nemohl bych s tebou žít. Nemůžeš za to, prostě pro mě nejsi ta pravá!’ Stáhl se mi žaludek a celá jsem se roztřásla. Jako by mi někdo vařil vnitřnosti v kyselině,“ vybavuje si Sylva. Roman měl svým způsobem pravdu.


Sylva nemusela být bystrá jako poručík Colombo, aby si všimla, že ji zanedbává a jeho chování postrádá jakýkoli nádech romantiky. Jenže ona to vidět nechtěla a sama pro sebe si vymýšlela výmluvy. Jestliže děláte totéž, počítejte se zklamáním. Nebo v sobě můžete udusit všechny milostné city a přetavit vysněný vztah v nezávazné pospávání. Tím, že vás chlap zatáhne do postele a vášnivě pomiluje, vám nesděluje v podstatě nic jiného, než že ho neodpuzujete. Ano, neodpuzujete! Zní to krutě, ale pokud by mu nebránily morální a kulturní zábrany nebo ženy samy, vyspal by se s každou ucházející samičkou. Vy musíte poznat, jestli se do vás zamiloval, nebo pro něho představujete jen jednu z mnoha kořistí. „Během několika dnů nebo týdnů vím, jak moc o ženu stojím. Pokud se rozhodnu, že s ní chci chodit, pak se k ní s předstihem chovám jako k přítelkyni. To znamená, že jí často volám, vodím ji mezi kamarády, zajímám se o ni jako o osobu, a nejen o její tělo. Když s tímhle vším váhám, pak asi není něco v pořádku,“ tvrdí osmadvacetiletý manažer Petr.


Souhlasí s ním i sedmadvacetiletý produkční Jakub: „Můj zájem o ženu je přímo úměrný tomu, kolik procent volného času jsem ochoten jí věnovat. Jestliže nemám chuť do vztahu investovat, pak jí ani nechci obětovat to nejcennější, co mám – čas. Když někomu zaplatím pár drinků, nic to neznamená, ale společný víkend už o něčem vypovídá. Pokud ho samozřejmě trávíme jinak než v posteli. Když přítelkyni představím matce, jde opravdu do tuhého. Zatím jsem to udělal jen dvakrát.“ Nemá cenu chlapa nějak zvlášť pozorovat v době, kdy se snaží vloupat mezi vaše stehna. Ve chvíli, kdy už postavíte základní kameny vaší postelové historie, si ale stačí všímat jeho chování a měla byste celkem spolehlivě odhadnout, co k vám cítí. Pak se musíte rozhodnout, jestli přistoupíte na jeho hru, nebo dáte šanci jinému – a třeba o vztah stojícímu – chlapovi.



„Takoví normální kamarádi.“

Co když to ale není on, ale vy, kdo nestojí o vážnou známost? Devětadvacetiletá personalistka Lenka se před čtyřmi lety rozešla se svým nevěrným přítelem a chlapům přestala na nějaký čas důvěřovat. Protože nechtěla žít v celibátu, rozhodla se, že si najde pár kamarádů, s nimiž bude sdílet nejen své kulturní choutky, ale čas od času i lože. A zalíbilo se jí to. Zatímco všechny její přítelkyně řešily problémy se svými současnými, minulými nebo budoucími partnery, ona si jen užívala přítomnosti okouzlujících krasavců ve své posteli.


„Zvykla jsem si. Když jsem pak potkala někoho, kdo mě zaujal, a hrozilo nebezpečí, že bych si s ním chtěla začít něco vážného, snažila jsem se na něm najít co nejvíc chyb, nějak si ho zprotivit. Samozřejmě se mi to většinou povedlo a přestali jsme se vídat. Občas mi sice bylo smutno a připadala jsem si poněkud opuštěná, ale na druhé straně jsem si vychutnávala svobodu a všechny ty elektrizující sexuální prožitky. Také jsem poznala spoustu zajímavých lidí, v klidu si vybudovala kariéru, procestovala kus světa a rozšířila si obzory,“ vzpomíná na své přelétavé období Lenka. Jestli se zrovna na vztah necítíte, nehledejte ho za každou cenu.


Určitě od některých kamarádek často slýcháte: „Přece nebudu sama, to raději zůstanu s Petrem, Pavlem nebo Ferdou.“ Ale proč? Nějaký čas o samotě každé ženě jenom prospěje. A třeskutě erotický flirt také! Možná se chcete věnovat kariéře nebo si dát od vztahů na nějaký čas pauzu. Fajn. Stačí, když si ujasníte, co vám nezávazné muchlování může nabídnout, a nebudete očekávat víc.



  • Vybrali jsme pro Vás